Správa úložišť radioaktivních odpadů se snaží přesvědčit obce v lokalitách vytipovaných pro výstavbu hlubinného úložiště, aby souhlasily s geologickým průzkumem. Stát už těmto obcím posílá i finanční kompenzaci. Zatímco na Horažďovicku většina obcí peníze vrátila, v lokalitě Hrádek na Vysočině se přístup obcí liší. Například Hojkov je vrátil, další obce o tom uvažují. V Rohozné připravují anketu a někde už vědí, co za peníze od správy úložišť pořídí.
Peníze za průzkum pro jaderné úložiště některé obce vracejí, jiné váhají
Události v regionech: Některé obce vracejí peníze za průzkum pro jaderné úložiště (zdroj: ČT24)
Obyvatelé Rohozné na Jihlavsku už před více než šesti lety zamítli v obecním referendu úložiště radioaktivního odpadu a nesouhlasí ani s provedením geologických průzkumů. Peníze od státu by ale někteří místní přijali. „Proč by nebrali peníze, to by bylo přece hloupé,“ řekl Pavel Kochrda.
Rohozná dostala za loňský rok už 2 miliony 800 tisíc korun, přestože tam fakticky zatím žádné průzkumy neproběhly. Jde o dvě třetiny ročního rozpočtu obce. Všech obyvatel se proto v anketě zeptají, jak by s penězi naložili.
Podle starostky Rohozné Štěpánky Šteflové (nestr.) budou vybírat ze dvou variant – zda peníze přijmout a zahrnout do rozpočtu obce, nebo zda je vrátit.
Peníze by přitom obec potřebovala například na opravu inženýrských sítí a chodníků nebo na rozšíření veřejného osvětlení.
- Ministr životnícho prostředí Richard Brabec (ANO) povolil průzkum v sedmi lokalitách v říjnu 2014, dotčené obce se však proti jeho rozhodnutí odvolaly. V květnu 2015 ministr rozhodl, že průzkumy mohou začít v lokalitách Čertovka (Plzeňský a Ústecký kraj), Magdaléna a Čihadlo (Jihočeský kraj), Horka (Kraj Vysočina) a Kraví hora (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj). V srpnu získala Správa úložišť radioaktivních odpadů povolení i pro Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji a v září pro Hrádek na Vysočině.
Vytipované lokality pro úložiště jaderného odpadu
Anketa mezi lidmi v Rohozné na Vysočině bude probíhat od 10. do 19. února. V pátek 12. února tam navíc proběhne beseda s geology organizovaná Správou úložišť radioaktivních odpadů.
Za peníze od státu vybudují ve zdravotním středisku výtah
Do šesti obcí v lokalitě Hrádek na Vysočině stát zatím poslal bezmála 11 milionů korun. Zpátky je poslal pouze Hojkov – počítá ale s tím, že jim je pošlou znovu. Nový Rychnov, Milíčov a Cejle nechávají peníze ležet na účtu.
Dolní Cerekev obdržela za průzkumy přes milion, vracet nic nehodlá. Peníze použije podle starosty Zdeňka Jirsy (SNK-ED) na vybudování výtahu v budově zdravotního střediska.
- Rohozná - 2,8 milionu - anketa s občany
- Nový Rychnov - 2,4 milionu - uloženo na účtu
- Milíčov - 1,5 milionu - uloženo na účtu
- Hojkov - 1,9 milionu - vrácení peněz
- Cejle - 1,2 milionu - uloženo na účtu
- Dolní Cerekev - 1,1 milionu - zdravotní středisko
Obce Nový Rychnov a Milíčov se obrátily na soud se stížností proti průzkumům a počkají na výsledek.
Horažďovicko: Peníze nevrátila jen obec bez zastupitelstva
Na rozdíl od lokality Hrádek v Kraji Vysočina vrátily na Horažďovicku v Plzeňském kraji peníze všechny obce kromě Maňovic. Tam se ale opakovaně rozpadlo zastupitelstvo a o tom, jestli peníze vrátit, teď nemá kdo rozhodnout.
Maňovice
„Nechceme zde úložiště, proto nechceme, aby stát zbytečně vynakládal peníze za náležitosti, které by potom nebyly realizované,“ řekl starosta Chanovic Petr Klásek (nestr.).
A právě v Horažďovicích v pátek pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů představovali obyvatelům metody povrchových výzkumů i to, jak probíhají.
Lidé se ale ptali i na samotné hlubinné úložiště. Obce na Pačejovsku, respektive v celé oblasti Březový potok se totiž obávají mimo jiné o spodní vody. SÚRAO je ubezpečuje, že letošní průzkum bude neinvazivní, půjde hlavně o sběr vzorků hornin.
Reportér ČT Zdeněk Mlnařík z místa uvedl, že na akci mluvil s řadou lidí a většinu argumenty SÚRAO nepřesvědčily. Starostové z obcí, kterých se průzkumy týkají, účast na této akci dokonce úplně odmítli.
Geologický průzkum není totéž co výběr finální lokality pro úložiště
Každé obci vytipované pro průzkumy posílá správa úložišť 600 tisíc korun a dalších 30 haléřů za každý metr čtvereční katastrálního území. Celkově na to stát vyčlenil 72 milionů korun ročně.
Vláda schválila odškodnění za geologický průzkum už v roce 2012. Konečné umístění úložiště, kde má být odpad uložen desetitisíce let, má být stanoveno do roku 2025 a jeho zprovoznění předpokládá SÚRAO v roce 2065. Podle ředitele SÚRAO Jiřího Slováka není zahájení průzkumu bráno jako souhlas obce s umístěním úložiště.