Správa úložišť radioaktivních odpadů představuje lidem přímo ve vytipovaných lokalitách, co přesně by pro ně hlubinné skladiště znamenalo. S týmem geologů navštívila pět ze sedmi míst, kde ministerstvo životního prostředí povolilo průzkum. Vyhořelé palivo zatím zůstává v elektrárnách, do úložišť by totiž mohlo zamířit až v roce 2065.
Nejprve je třeba zjistit, které z míst má pro úložiště příznivé geologické podmínky. Metod je hned několik - chemická analýza hornin, zkoumání podzemních i povrchových vod nebo zjišťování, jak kompaktní horninový masiv v konkrétním místě je.
Samotný výzkum krajinu nenaruší. „Seismický průzkum probíhá úderem seismického kladiva v terénu o podložku. Signál z kladiva se přenese do počítače, ze kterého dostáváme informace pro popis daného prostředí,“ vysvětlil geofyzik Josef Urík.
Přestože se geologové snaží místní obyvatele informovat, někteří ze sousedů budoucího úložiště společně s ekology protestují. Radioaktivní palivo hluboko pod svými domy nechtějí. „Dneska se neví, co se s tím radioaktivním odpadem bude dít, jeho přepravu sem vidím jako vysoce rizikovou,“ poukázal například obyvatel Makova Václav Švec.
Odpůrci úložiště podali na ministerstvo životního prostředí žalobu. Oddálit průzkumné práce se jim ale nepodařilo. Geologický průzkum zúží sedm vytipovaných lokalit na čtyři a ty pak čekají další zkoumání. Definitivně jasno o výběru konkrétního místa by mělo být v roce 2025. Budování a otevření úložiště pak bude trvat dalších 30 let.
