Ústí nad Labem/Praha – Stát nedá ze svého rozpočtu žádné peníze na urovnání dluhu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Evropská komise chce, aby vrátila do svého regionálního operačního programu 2,6 miliardy korun jako tzv. plošnou korekci za chybně rozdělené dotace. Protože ale rada sama peníze nemá, musí je poskytnout Ústecký a Karlovarský kraj. Jejich představitelé chtěli, aby alespoň polovinu zaplatil stát. Že se tak nestane, potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), podle kterého kraje doplatily na „machinace“ svých vedení „a jejich kmotrů“.
Kalousek současně upřesnil podmínky půjčky, kterou před časem stát krajům nabídl. Regiony ovšem mohou korekci také odmítnout, v tom případě ale v Ústeckém a Karlovarském kraji už nikdo nedostane přislíbené evropské dotace.
Ústecký a Karlovarský kraj, které tvoří evropský region soudržnosti Severozápad, nechtějí zaplatit celou korekci, tedy 2,6 miliardy korun. Vedení obou krajů se domnívá, že by to pro ně bylo takřka likvidační. „Domnívám se, že i za cenu půjčky je pro Ústecký kraj nemyslitelné, abychom platili miliardu 800 milionů,“ řekl ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).
Stát nezaplatí, tvrdí ministr i premiér
Zatím však stát krajům pouze nabídl půjčku, úředníci ministerstva financí požadavek kraje, aby stát zaplatil polovinu korekce, dlouhodobě odmítají. Podobně se před časem vyjádřil i premiér Petr Nečas (ODS) a nyní to zopakoval i ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr upozornil, že za rozdělování evropských dotací z regionálních operačních programů nesou odpovědnost krajští politici. Právě ti tvoří výbor regionální rady, který o přidělování rozhoduje. „V případě Regionálního operačního programu Severozápad byl řídící orgán výlučně složen z politických reprezentací Ústeckého a Karlovarského kraje,“ poukázal Miroslav Kalousek.
Kdyby pokutu za Regionální radu Severozápad měl platit stát, znamenalo by to podle Kalouska, že za Ústecký a Karlovarský kraj vlastně zaplatí korekce i všechny ostatní regiony. „Bylo by naprosto nefér chtít po daňových poplatnících z jiných krajů, aby se na tom podíleli. Pokud by se na tom podílel stát, pak daňoví poplatníci ze všech dalších krajů – kde nemají pány Oulického a Nováka – by museli tyto manipulace zaplatit,“ uvedl Miroslav Kalousek.
Půjčka je možná – až 1,5 miliardy
O tom, zda kraje korekce zaplatí, budou rozhodovat zastupitelé na mimořádných jednáních. Hejtmani je svolali na příští pondělí. V případě, že se rozhodnou zaplatit, stát jim půjčí. Kalousek nabídl, že kraje dostanou až 1,5 miliardy korun, které potom budou splácet do roku 2020.
Ministr financí Miroslav Kalousek:
„Pokud krajská zastupitelstva na tuto vstřícnou nabídku nepřistoupí, ponesou plnou politickou odpovědnost za definitivní zastavení tohoto programu, což kromě jiného znamená nemožnost vyčerpat dalších zhruba sedm miliard korun na nové projekty.“
Podmínky půjčky se ale krajským představitelům vůbec nelíbí. „Pokud nám má půjčit 1,5 miliardy, tak by nám také musel půjčit na splátky. Není v silách krajů se s takovou sumou vypořádat,“ řekl náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jaroslav Borka (KSČM). Ministr Kalousek je podle něj mimo realitu. Dodal, že ministerstvo financí dostatečně nehájí Českou republiku před požadavky Evropské unie, což je podle náměstka jeho klíčový úkol.
Proplacení korekce je klíčové pro obnovení Regionálního operačního programu Severozápad. Ten již od loňského léta neproplácí evropské dotace, v obou krajích tak vznikají velké škody. V případě, že by kraje korekci nezaplatily, operační program by definitivně skončil a dotace by příjemci už nikdy nedostali.
Systém ROP se přestává líbit krajům i vládě
Systém, jakým regionální operační programy fungují, kritizoval ve středu předseda Asociace krajů Michal Hašek (ČSSD). Uvedl, že ho nevymyslely kraje, ale vláda, audituje ho ministerstvo financí, to by proto mohlo nést odpovědnost. Ministr financí Kalousek to však odmítl, regionální operační programy podle něj jsou částečně dílem samotných krajů. „Protože si krajské reprezentace vymohly své vlastní programy a převzaly za ně také odpovědnost, musí nést odpovědnost za splácení chyb,“ zdůraznil.
Ministr by ovšem chtěl změnu. „Já jsem vždy kritizoval obrovské množství regionálních programů. Příští rozpočet Evropské unie bude pracovat s mnohem menším počtem programů,“ uvedl. O změnu systému usiluje také tzv. Druhá zlínská výzva, kterou podepisují starostové, zatím jich je přes 1 300. Její tvůrci jsou nespokojeni s tím, že se dotace rozdělují na krajské úrovni bez většího přispění obcí. Na ty se potom podle starostů leckdy peníze nedostávají.
