S příchodem zimního počasí jsou spojené jevy, jako je námraza, ledovka nebo jinovatka. Mezi nimi je třeba rozlišovat.
Všechny tváře zimy. Jaký je rozdíl mezi námrazou, zmrazky, ledovkou a jinovatkou?
Ještě, než začala meteorologická zima, dorazilo do středu Evropy zimní počasí. Na horách se letos sněhové vločky objevily přibližně o měsíc později, do nížin ale dorazily téměř na čas, i když ani v letošním roce Martin na bílém koni nepřijel. V současnosti sníh a silnější vítr komplikují situaci na řadě míst Česka.
Začátek meteorologické zimy
Mrazové komplikace
Sníh není zdaleka jedinou kompilací, kterou počasí během zimy přináší. Jedním z nebezpečných jevů, který se během zimních měsíců hlavně v horských oblastech vyskytuje, je námraza.
Námraza
Na rozdíl od sněhové kalamity nebo vichřice, přichází tiše a nenápadně. V meteorologii je námraza definována jako jev, který vzniká při mlze a větru, když teplota klesne mírně pod nulu. Námraza se tvoří zejména na stromech a drátech elektrického vedení, ale i na plotech, zábradlích, televizních anténách i na dalších předmětech.
Námraza
Za podobných situací může vznikat i jinovatka. Ta se tvoří také při mlze a mrazu, ale když nefouká vítr. Od námrazy ji poznáme jednoduše. Když s nějakou větví, která je obalena ledovými krystalky, zatřeseme, jinovatka se sype už při lehkém dotyku, zatím co námraza pevně drží.
Jinovatka
Jinovatka a námraza se liší i vznikem. Zatímco jinovatka vzniká přímou sublimací vodní páry na předmětech, námraza se tvoří, když přechlazené kapičky mrznoucí mlhy narážejí ve větru do předmětů a přimrzají k nim. Jinovatka obaluje předměty ze všech stran, zatímco námraza narůstá na té straně, odkud fouká vítr.
Námraza se tvoří často například při teplotní inverzi. Poblíž spodní hranice inverze se udržuje vrstva nízké oblačnosti a fouká-li v této hladině současně vítr, podmínky pro vznik námrazy jsou ideální. Často k tomuto dochází ve chvílích, kdy počasí u nás ovlivňuje tlaková výše se středem východně od našeho území a při jihovýchodním proudění.
Zrada na horách
Tyto situace jsou zrádné především tím, že na horách nad inverzí panuje nádherné slunečné počasí bez mrazu a v nížinách je sice zataženo nízkou oblačností, ale s teplotou také nad nulou. Často se tak včas nezjistí, že v určité hladině se začíná tvořit námraza, která pak může následně působit značné škody například na elektrických vedeních, lesních porostech i dalším majetku.
Ledovka
Pokračují-li podmínky pro tvorbu námrazy několik dní, nebo dokonce týdnů, může se na drátech elektrického vedení nebo větvích stromů vytvořit v extrémních případech námraza vážící i stovky kilogramů. Taková hmotnost už může působit značné škody. Zpřetrhaná elektrická vedení, polámané stromy a v důsledku toho i zablokované silnice jsou toho důkazem.
Podcenit nemůžeme během zimy ani kluzké silnice. Jedním z nejnebezpečnějších jevů je pro řidiče a chodce ledovka. Hladká průhledná kompaktní vrstva ledu rychle obalí větve nebo dráty elektrického vedení a ze silnic či chodníků udělá kluziště. Vzniká při mrznoucím dešti nebo mrholení, kdy namrzají přechlazené kapičky vody na předmětech s teplotou pod bodem mrazu. Při déletrvajícím mrznoucím dešti se může vytvořit i několikamilimetrová až centimetrová vrstva ledu, na které se auta stávají neovladatelnými.
Ledovka
Další ledové vrstvě, která pokrývá výhradně pozemní komunikace, se říká náledí nebo zmrazky. Tyto jevy vznikají ve chvílích, když voda nebo rozbředlý sníh na silnicích a chodících při poklesu teploty pod nulu zmrznou. Náledí a zmrazky proto vznikají často během noci.
Letošní meteorologická zima začne vysloveně zimním počasím. Noci a rána budou ve většině případů s mrazem a odpolední teplota se bude pohybovat jenom slabě nad nulou. Sníh bude padat na horách, ve středních polohách a přechodně i v nížinách. S novou sněhovou pokrývkou, náledím nebo zmrazky, ale i s námrazou tak musíme v nadcházejících dnech rozhodně počítat.