Do Evropy proniká arktický vzduch, přinese vlnu zimy. Na jihu kontinentu hrozí velké škody

Letošní Velikonoce přinášejí vyloženě proměnlivé počasí. Po extrémně teplém Zeleném čtvrtku se na Velký pátek citelně ochladilo, i když se teploty v podstatě dostaly k obvyklým hodnotám pro začátek dubna. Následovala místy doslova Bílá sobota s četnými sněhovými přeháňkami a pak jsme zažili slunečnou neděli na Boží hod velikonoční. A závěr Velikonoc, tedy Velikonoční pondělí střídavý ráz završí doslova dramatickou změnou, o kterou se postará výrazná studená fronta přecházející od severu až severozápadu. Za ní k nám pronikne studený původem arktický vzduch od severu. Tentokrát ale nepůjde o krátké ochlazení jako v sobotu, potrvá déle a zasáhne většinu Evropy.

 Na začátku přílivu arktického vzduchu do střední Evropy stál mimořádný, až stohektopaskalový rozdíl tlaku vzduchu mezi mohutnou tlakovou výší nad Grónskem (tlak přes 1065 hektopaskalů) a hlubokou tlakovou níží severně od Skandinávie (kolem 965 hektopaskalů). Něco takového se stává jen výjimečně a svědčí to o mimořádné dynamičnosti povětrnostní situace.

Na čele studeného vzduchu postupuje výrazná studená fronta, která se v pondělí doslova přežene přes střední Evropu k jihovýchodu za doprovodu silného větru, místy až vichřice, a také deště, přecházejícího poměrně rychle do srážek smíšených a sněžení. Ojediněle se objeví bouřky.

Studená fronta dorazí večer k Alpám, kde se zpomalí a současně se nad severním Jadranem začne prohlubovat tlaková níže. Výsledkem budou intenzivní srážky v pásu od severovýchodní Itálie přes Slovinsko až po Chorvatsko. Během noci a zítřejšího rána by v těchto oblastech mohlo místy napadnout deset až třicet centimetrů sněhu, od vyšších poloh i kolem půl metru. A protože i tady bude foukat čerstvý až silný vítr (u chorvatských břehů Jadranu hrozí zítra dokonce silná, extrémně nebezpečná, bóra), lze při sněžení čekat i podmínky blizardu.

Během úterka a středy pak studený vzduch zasáhne většinu Balkánu. Příliv arktického vzduchu se naplno projeví také v celé západní Evropě, částečně až na severu Španělska. V kombinaci s čerstvým severním větrem tak velkou část kontinentu čekají dva až tři pocitově spíš zimní než jarní dny.

Vpád studeného arktického vzduchu zasáhne do středečního rána velkou část Evropy
Zdroj: www.shmu.sk

Kromě sněhu je zřejmě největší riziko vpádu arktického vzduchu spojeno s nočním ochlazením a výrazným poklesem minimálních teplot pod bod mrazu, které povede ke značnému ohrožení vegetace. Noci z úterý na středu a ze středy na čtvrtek přinesou mráz kromě jižních částí kontinentu prakticky v celé Evropě. Minima klesnou často i pod minus tři stupně Celsia, a přízemní teploty můžou místy spadnout na minus pět až minus deset stupňů. 

V Česku je díky chladnějším vlnám v březnu riziko poškození vegetace sice poněkud menší, nicméně v mnoha státech jižně od ČR hrozí až katastrofální zničení květů ovocných stromů, vinné révy i dalších rostlin.

Arktický vzduch v Česku

V Česku se arktický vzduch projeví nízkými teplotami a opakovanými sněhovými přeháňkami, které se budou vyskytovat i v nížinách, od vyšších poloh se tak bude vytvářet sněhová pokrývka. Úterní maxima čekejme jen kolem pěti stupňů a během dne se objeví četné sněhové přeháňky, přes den v nížinách můžou být i smíšené. Nejchladnějším dnem týdne bude středa, kdy bude na většině území opět sněžit a denní teploty vystoupí jen na jeden až pět stupňů Celsia, tepleji bude na jihovýchodě, kde naměří až sedm stupňů.

Čtvrteční ranní minima v Itálii a na Balkáně klesnou místy pod 0 °C
Zdroj: Wetterzentrale.de

Navíc se přidá čerstvý severní vítr, který pocitovou teplotu stlačí místy i dost hluboko pod nulu – zimní bundy se tak ještě budou hodit. Studený bude také čtvrtek, kdy se maxima dostanou na tři až sedm stupňů a nadále se místy objeví sněhové, v nížinách i smíšené přeháňky.

A až do pátku nás čekají vesměs mrazivé noci, minima budou klesat nejčastěji na nulu až minus pět, v horských údolích se při vyjasnění a utišení větru minima dostanou i pod minus deset stupňů Celsia. Při poklesu teplot pod nulu se pak může z vody z tajícího sněhu tvořit náledí. Na horách bude mrznout i přes den, a navíc se tam při silnějším větru budou občas tvořit sněhové jazyky. Oteplení přinese pátek, kdy se odpolední teploty už dostanou většinou nad deset stupňů.

Středeční ranní minima budou ve střední i západní Evropě většinou pod nulou
Zdroj: Wetterzentrale.de

Vpády studeného, arktického vzduchu na jaře do střední Evropy sice nejsou nic výjimečného, ostatně zažili jsme je i loni. Ten, který nás čeká v tomto týdnu, bude ale svým plošným rozsahem poměrně výjimečný. A i když v Česku snad škody napáchané nočními mrazy nebudou tak velké, v jižní polovině Evropy je úroda ovoce ve značném ohrožení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Vrátí se inverze, v neděli má silně foukat

V příštích dnech se do Česka vrátí inverzní ráz počasí. O víkendu se objeví mlhy, často i mrznoucí. Slunce se ukáže spíše jen na horách, v neděli se místy vyjasní i v nížinách. Nejvyšší teploty vystoupí lehce nad nulu. Postupně zesílí vítr, který v nárazech dosáhne během neděle rychlosti až 70 kilometrů v hodině, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 18 hhodinami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Ráno bylo nejmrazivější. Podívejte se, kam rtuť spadla u vás

Meteorologové rozšířili oblast, kde od pondělního odpoledne do úterního rána hrozí silná ledovka, a to na celou západní polovinu Česka. Po mrznoucím dešti se tam může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Hrozí úrazy a komplikace v dopravě. Pondělní ráno bylo navíc v této zimě dosud nejmrazivější. Teploty v Čechách a na západě Moravy klesly většinou na dvanáct až dvacet stupňů pod nulu, výjimečně i níže.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
11. 1. 2026

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
11. 1. 2026
Načítání...