Na Plzeňsku zastřelil podle policie majitel domu muže, který se tam vloupal

Na severním Plzeňsku se ve středu nad ránem podle prvních informací policie vloupal muž do domu. Jeho majitel po něm střelil a usmrtil ho, uvedla policie. Podle Vítězslava Sladkého ze zdravotnické záchranné služby se událost stala v obci Vochov asi dva kilometry od západního okraje Plzně.

Majitel domu po zloději při vloupání vystřelil
Zdroj: ČTK Autor: Miroslav Chaloupka

 „V tomto případě je důvodné podezření, že do jednoho z objektů vnikl muž, proti kterému byla následně ze strany majitele použita legálně držená střelná zbraň. Muž utrpěl zranění neslučitelná se životem,“ uvedla policejní mluvčí Pavla Burešová.

Kriminalisté zjišťují veškeré okolnosti případu. Věc prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu těžké ublížení na zdraví s následkem smrti.

„Policisté tedy prověřují, zda došlo ke spáchání trestného činu, a rovněž posuzují okolnosti a podmínky nutné obrany,“ řekla mluvčí. Zároveň se kriminalisté věcí zabývají pro podezření z porušování domovní svobody. Bližší informace s ohledem na vyšetřování nemohou zatím uvést.

Událost se stala po 2:00 v bývalém drážním domku u trati. Kromě majitele domku byla uvnitř i jeho žena. Podle serveru Novinky.cz se tam oknem vloupal muž, který byl v minulosti odsouzen za vraždu. V roce 2003 vyměřil soud tehdy dvacetiletému muži 16,5 roku vězení za surovou vraždu důchodce v Chodově na Karlovarsku. Seniora podle verdiktu bodal kuchyňským nožem, dusil polštářem, přetáhl mu přes hlavu igelitový sáček a utáhl ho drátem.

Nutná obrana, ne odveta

Nutná obrana je jednou z možností, která podle zákona ruší trestnost daného činu. Trestní zákoník ji popisuje jako odvrácení přímo hrozícího nebo přetrvávajícího útoku na život, zdraví nebo majetek. Může přitom jít i o život nebo zdraví někoho jiného.

Základní podmínkou je ale přiměřenost. Obrana může být i silnější než útok, aby ho odvrátila. Ale nesmí být přehnaná. Musí také směřovat proti skutečné, nikoli domnělé hrozbě. A musí být vedená proti bezprostředně hrozícímu nebo trvajícímu nebezpečí.

Pokud už je například agresor odzbrojený, vzdává se nebo odchází, vnímá to zákon spíš jako odvetu. Porušení kterékoli z řečených podmínek znamená, že se ona nutná obrana mění v trestný čin.

Soudy vždy posuzují nutnou obranu individuálně podle konkrétních okolností a v některých případech se liší i závěry jednotlivých instancí. Důležitou roli při tom hrají soudní znalci, kteří popisují psychický stav v době činu.

Video Události
video

Události: Právní podmínky sebeobrany

Past na zloděje nebo střelba

Před 15 lety se například soudy zabývaly případem seniora, který ve své mnohokrát vykradené chatě u Plzně nastražil samostříl, který pak při vloupání zranil zloděje na noze. Seniora státní zástupce žaloval z ublížení na zdraví, od odvolacího soudu nakonec muž odešel bez trestu, neboť senát dospěl k závěru, že šlo o nutnou obranu. Výrobou samostřílů se ale nedovoleně ozbrojoval.

Úplného zproštění se dočkal Antonín Král. Ten postřelil ruku zloději přímo ve chvíli, kdy mu vykrádal obchod s fotoaparáty. „Začal na mě hulákat, co jsem si to dovolil, že kvůli pár krámům ho zastřelím. A nechal si zavolat záchranku,“ popisoval v roce 2011 Král.

Státní zástupce Krále obžaloval z ublížení na zdraví. Soud ale uznal obranu jako přiměřenou i vzhledem k tomu, že bránil zboží v řádu statisíců v momentě, kdy ho zloděj vyndával z výlohy. Naopak soudy neuznávají střelbu jako nutnou obranu ve chvíli, kdy jsou už pachatelé na útěku.

Ochranou majetku proti opakovanému vykrádání se hájil i majitel sběrny surovin Karel Bašta. Dvakrát vystřelil po odjíždějícím autě. Rány z brokovnice zranily nohu řidiče a připravily o zrak spolujezdkyni. „To se nemělo stát. Je to osud, je to nešťastná náhoda, ale nikdo jí to nechtěl udělat. Říkám, kdyby mě tam nechodili soustavně vykrádat, tak se to nestalo,“ litoval v roce 2010 odsouzený Bašta.

Dostal šestiletý trest. Rozrušení z krádeže bylo podle soudu malé na to, aby omluvilo pokud o vraždu. „S ohledem na to, že auto odjíždělo, když na něj střílel, musel vědět, že v tom autě se nachází osoby,“ vysvětloval tehdejší mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Petr Angyalossy.

Ve vězení ale strávil Karel Bašta necelé tři měsíce. Petici za jeho propuštění podepsalo přes tři tisíce lidí. A tehdejší prezident Václav Klaus mu udělil milost.