Hanyš: Pandemie není pro mladé Čechy první zkouška. Znají bytovou tíseň i krizi po roce 2008

Je iluzorní tvrdit, že stávající pandemie nemoci COVID-19 představuje pro mladou generaci první zatěžkávací zkoušku, píše ve svém komentáři filosof Milan Hanyš z Karlovy Univerzity. A upozorňuje, že dnešní třicátníci vstupovali na trh práce během hospodářské krize a svůj dospělý život startovali i navzdory vyhladovělému trhu s bydlením.

Řada veřejných komentátorů střední a starší generace velmi ráda dává najevo, co si o mladších lidech myslí. Psycholog Dalibor Špok v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že pro dnešní dvacátníky a třicátníky je stávající pandemie zřejmě jejich první velká životní krize, jiní by je rovnou poslali pracovat na pole nebo alespoň na vojnu, aby poznali život a konečně dospěli. Podobné komentáře ovšem svědčí spíše o myšlení a předsudcích těch, kdo je pronášejí, než o mladší generaci samotné.

Pakliže u dnešních dvacátníků snad ještě může přetrvávat mladistvý optimismus, třicátníci si už prožili finanční krizi v roce 2008, která se v Česku překlopila do vleklé recese, jež trvala až do roku 2014. Současným třicátníkům bylo při pádu Lehman Brothers mezi osmnácti a osmadvaceti lety, na konci krize v roce 2014 čtyřiadvacet až čtyřiatřicet. Nelze tedy říct, že by si někdo z nich krizí neprošel.

Minulá data o nezaměstnanosti mladých lidí ve věkové skupině 15–24 let navíc ukazují, že ekonomická krize tuto věkovou skupinu zasáhla zdaleka nejvíce, v podobě omezených pracovních možností a odložených kariér. V roce 2012 dosáhla nezaměstnanost mladých lidí téměř dvaceti procent a na poloviční čísla se dostala až před čtyřmi lety.

Nezaměstnanost mladých 1999–2009
Zdroj: statista.com

Daleko horší situace mladých lidí je dodnes v jiných zemích Evropské unie, zejména v Řecku, Itálii a Španělsku. Není nadsázkou, když řekneme, že následky ekonomické krize zde ještě neodezněly. Jedna třetina mladých lidí do 25 let v Itálii a Španělsku stále nemá trvalou práci a hledá ji. Sen o opuštění bydliště rodičů a založení rodiny je pro mnoho dvacátníků a třicátníků neuskutečnitelný. Vícegenerační domácnosti, v nichž se tak snadno šíří nemoc COVID-19, nejsou ve Španělsku a Itálii kulturní volbou, ale ekonomickou nutností.

Nízká nezaměstnanost neznamená život bez zátěží

Podle statistik byla v Česku nezaměstnanost mladých před vypuknutím pandemie vůbec nejnižší v celé Evropě. Existence bez pracovních příležitostí je tak v porovnání s vrstevníky z jiných zemích tolik nezatěžovala, řešit ale museli jinou krizi – bytovou.

Dostupnost vlastního bydlení byla podle analýzy společnosti Deloitte nejnižší v celé Unii. Rapidně rostoucí náklady na bydlení v posledních letech samozřejmě postihují populaci nerovnoměrně – zvýhodňují ty, kdo už nějaké nemovitosti vlastní, a naopak ztěžují situaci těm, kdo si je chtějí pořídit, tedy především dvacátníkům a třicátníkům. Po zpřísnění pravidel pro hypotéky Českou národní bankou si jen velmi malé množství mladých lidí může dovolit pořídit si na úvěr bydlení bez pomoci rodičů.

Dnešní třicátníci tak již museli řešit souběh ekonomicky náročných situací, které předchozí generace v takové míře neznaly. Výroky o tom, že krize je pro ně příležitostí dospět, případně že jde o první krizi, se nezakládají na znalosti jejich nelehké sociálně-ekonomické situace.

Pakliže se současný ekonomický propad překlopí do dlouhodobější recese, budou jí nejvíce zasaženi především ti, kdo teprve vstupují na trh práce nebo zatím pracují na různé formy dohody mimo pracovní poměr. Vedle nedostupného bydlení se tak budou potýkat ještě se zamrzlým trhem práce, na němž si budou konkurovat se zkušenějšími uchazeči.

Zatímco dnešní třicátníci při předchozí krizi na trh práce vstupovali přece jen s jistou komparativní výhodou znalosti digitálních technologií a lepší jazykovou výbavou, dnešní náctiletí a dvacátníci už si jen s tímto nevystačí. Buď zaměstnavatele přesvědčí, že mají ještě lepší vzdělání a specifické kompetence, nebo budou muset akceptovat horší pracovní podmínky a budou déle závislí na pomoci rodičů. Případně budou prodlužovat studium, aby čerpali alespoň nějaké výhody, jako je dotované jízdné nebo daňové slevy, nebo prostě jen oddálili nástup na pracovní trh.

Ilustrační foto
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Vliv početné generace

Lidé narození mezi lety 1935–1945, kterým je dnes pětasedmdesát až pětaosmdesát let, utvářeli podobu této země v posledních třiceti letech a dodnes ji nepřestávají významně ovlivňovat. Generace, do níž patřili nebo patří porevoluční prezidenti Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman, zahrnuje i řadu dalších významných intelektuálů, ústavních činitelů a veřejně činných osob (např. Pavel Rychetský, Petr Pithart, Karel Schwarzenberg, Václav Bělohradský, Jiřina Šiklová, Jan Sokol, Helena Illnerová).

Mnozí příslušníci této generace byli aktivní v obrodném hnutí šedesátých let, následně v disentu, případně přežívali v šedé zóně, a po revoluci pak plně využili získané zkušenosti a kontakty a zrychleně uskutečňovali své odložené profesní a politické kariéry, které často trvají dodnes. Bez nadsázky lze říci, že jde o nejvlivnější generaci 20. století.

Politickému vlivu starší generace napomáhá také početnost a voličská disciplína, která je u lidí v důchodovém věku velmi vysoká. Zatímco v roce 2008 tvořili lidé nad pětašedesát let 14,74 procenta tuzemské populace, o deset let později už to bylo 19,42 procenta. Penzisté tak představují čím dál početnější část populace, jejímž očekáváním, hodnotám a strachům se významně přizpůsobují také politické a kulturně-politické programy.

Stárnutí elektorátu bude pokračovat s tím, jak se začnou do důchodového věku dostávat i generace Husákových dětí. Brzy proto ani nebude možné sestavit žádnou vládu, v níž by nebyly významně zastoupeny politické strany, které zastupují zájmy a hodnoty nejstarších generací.

V kontextu demografických změn není třeba mít až tak velký strach o to, že by se na potřeby a obavy starší generace zapomínalo. O solidaritě by se však nemělo hovořit jen jednosměrně, tedy od těch mladších ke starším, ale i obráceně. A v tomto si česká společnost až tak příkladně nevede.

Nehledět jen na vlastní dobré dožití

O stavu mezigenerační solidarity vypovídá nejlépe to, jaká pozornost se věnuje tématům, která mladé lidi trápí nejvíce – globální změny klimatu.

Pětašedesátiletý premiér Andrej Babiš před časem prohlásil, že nechápe, proč máme řešit, co bude s klimatem v naší zemi v roce 2050 – a můžeme mu to věřit. Ministr za ANO Karel Havlíček zase hned po propuknutí koronavirové krize přispěchal s iniciativou za odstoupení od mezinárodních klimatických závazků a premiér Babiš ho v tom samozřejmě podpořil. Takový přístup je důkazem absence solidarity vůči mladším generacím a zjevnou mezigenerační nespravedlností.

Politici sledují především krátkodobé zájmy a jsou ochotni velmi rychle redukovat investice na modernizaci energetiky nebo do školství a v důsledku tak škrtnout mladým lidem naději na budoucnost.

V současné krizi je třeba připomínat, že mezigenerační solidarita musí být vzájemná. Ti mladší a méně zdravotně ohrožení zásadně omezují ekonomickou činnost, školní docházku, kolektivní sporty nebo k životu nezbytné setkávání s přáteli a počítají s tím, že následující léta pro ně nebudou jednoduchá. Ti starší věkem by na oplátku nemuseli hledět jen na to, jak sami dožijí, ale i na to, aby předali těm mladším fungující instituce a svět, který bude k žití.

Autor je filosof a historik idejí. Působí na Univerzitě Karlově a na Masarykově ústavu Akademie věd.

Milan Hanyš
Zdroj: Milan Hanyš / Archiv

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...