I po dvaceti letech podnikání v Ukrajině, kdy si již myslíte, že máte celou politickou scénu přečtenou, a dokonce si snad myslíte, že máte nějakým způsobem zajištěnou bezpečnost – minimálně vlastníte jedno z nejkvalitnějších tištěných a on-line médií v zemi – stejně nastane moment, kdy pochopíte, že nemáte vůbec nic.
Ukrajinský blog: Jak šikanovat českého bankéře Fialu
Přesně to se stalo Tomáši Fialovi, v Česku málo známému, ale na Ukrajině vlivnému investičnímu bankéři, který je také prezidentem Evropské podnikatelské asociace (EBA).
Fiala na Ukrajině v roce 2000 vybudoval společnost Dragon Capital, dnes se jedná o jednu z největších investičních společností v zemi. Donedávna byl například mezi jejími akcionáři i americký gigant Goldman Sachs. Fiala se dříve v ukrajinské politice veřejně neangažoval, nicméně měl a má přístup k ukrajinské „věrchušce“ – politické elitě.
Po Majdanu se Fiala začal objevovat v médiích a několikrát ostře kritizoval prezidenta Petra Porošenka a jeho „družinu“ za korupci a pomalé reformy. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel například prohlásil, že Porošenko a bývalý premiér Arsenij Jaceňuk prodávali místa na kandidátních listinách.
Jako prezident EBA, jímž byl zvolen již třikrát, kritizoval donucovací orgány za vytváření tlaku na podnikatele a prezidentovi Porošenkovi několikrát veřejně připomněl, že si na takové praktiky sám jako podnikatel stěžoval. Vyslyšen ale nebyl, sám se naopak stal obětí nezákonného využití donucovacích složek.
Když ukrajinská tajná služba hledá, najde
Na Dragon Capital (DC) ve středu 26. dubna nastoupila Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU), tradiční nástroj vlivu ukrajinských politických představitelů, v současném systému pod kontrolou prezidentova týmu. SBU údajně v DC hledala „zvláštní technické zařízení pro sběr informací“, tedy jakési špiónské zařízení, podle SBU přirozeně ruské provenience. Jakmile totiž čemukoli dáte ruskou nálepku, okamžitě si legitimizujete vlastní existenci a jakékoli chování.
Ve skutečnosti se jednalo o běžný software, který kontroluje pracovní dobu zaměstnanců. A pochybuji, že by si Dragon Capital, který si jistě velmi dobře hlídá své vnitřní procesy, dovolil používat zakázaný software. SBU původně chtěla zabavit veškerou výpočetní techniku, což by paralyzovalo činnost společnosti. Jen díky reakci médií, veřejnosti a premiéra Vladimira Grojsmana se podařilo SBU zastavit a chod společnosti, která obchoduje například s cennými papíry, nebyl přerušen.
SBU se bránila tím, že Dragon Capital není jedinou firmou, která je podezřelá z používání nelegálního softwaru – předtím se SBU ještě zastavila ve státním podniku „UkrGazVydobuvannia“.
V zásadě je jedno, co SBU tvrdí, společnost jí nedůvěřuje. Navíc, takovéto výpady proti podnikatelům nijak nepomáhají zajistit bezpečnost země, nejsou systematické a většinou k ničemu nevedou. Alespoň na první pohled. Logiku začnou dávat, až když pochopíte, kdo SBU kontroluje.
Kouřové signály
Nájezd SBU na Dragon Capital způsobil v zemi šok. SBU se tak opět nechtěně stala mediální hvězdou a požár hasil dokonce i premiér Grojsman. Každá země má zájem na přilákání zahraničních investic, zejména ta, která své dokáže spočítat na prstech jedné ruky, by měla své zahraniční investory chránit.
SBU byla občas využívána jako instrument tlaku na podnikatele (domácí i zahraniční) nebo politické konkurenty. Je tou institucí, která v praxi tlumočí politiky neustále vysílané kouřové signály. Stejně tak tomu je zřejmě i v případu Dragon Capital, kdy nelegální software posloužil pouze jako záminka pro vyřizování si účtů.
Kariéru odstartoval v pražské pobočce Bayerische Vereinsbank v roce 1994, v době, kdy studoval Vysokou školu ekonomickou. Univerzitu nedokončil, začal totiž pracovat pro investiční banku Wood&Company, která jej poslala na Ukrajinu, aby tam založil a vedl jejich kancelář. Časem se z Wood&Company stala největší investiční banka v zemi. V roce 2000 stál Tomáš Fiala u zrodu společnosti Dragon Capital, kterou začal budovat spolu s několika partnery. Od počátku stojí v jejím čele. Patří mezi nejbohatší podnikatele na Ukrajině. Mimo jiné vede ukrajinskou pobočku Evropské podnikatelské asociace EBA, loni byl zvolen do správní rady tamní Transparency International.
Příběh se má tak: Dragon Capital přes svůj britský fond DUPD investoval v holdingu Arricano. Holding vlastnil poloviční podíl plus jednu akcii obchodního centra SkyMall. Tento balík akcií vlastnil ukrajinský podnikatel Andrej Adamovský, obchodní partner Oleksandra Hranovského. Hranovský je jedním z nejbližších lidí prezidenta Porošenka.
Adamovský ale tak dlouho odmítal Arricano svůj podíl odprodat, až se obě strany sešly u londýnského soudu. Ten na jaře roku 2016 rozhodl, že ztráty z prodlení již převýšily i možné zisky a Adamovský má svůj podíl předat bez náhrady. Adamovský ale nadále mlčí.
Fiala se tak dostal do sporu s Adamovským, Granovským a Kononěnkem, tedy lidmi Petra Porošenka. Prezident těmto lidem z nějakého důvodu důvěřuje, a ti tak mají volnou ruku v konání. A Fiala se najednou začal potýkat s problémy.
S Porošenkem se o tomto případu dokonce bavil estonský prezident (Fiala měl estonského společníka) – a není velkým překvapením, že bezvýsledně. Nicméně neexistují přímé důkazy, že by za zásahem ve firmě Tomáše Fialy stál Adamovský.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko
Všichni všechno vědí, ale nikomu problémy nevadí
Ukrajina rozhodně není bohatá na zahraniční investice a podobné výpady proti podnikatelům, včetně zahraničních firem, nejsou bohužel ojedinělé. Situace se nezměnila ani po Majdanu. Jasného vysvětlení nájezdu na DC se nedočkáme, bez ohledu na nátlak premiéra Grojsmana.
Nevím, čím to je. Na Ukrajině je nejlepší to, že všichni všechno vědí. A nejhorší je, že to vlastně nikomu nevadí. A obávám se, že jediným řešením, s kterým Ukrajinci přijdou, bude vytvoření další instituce pro lákání zahraničních investic.
Podle některých je nájezd SBU na DC začátkem konce, zejména co se týče investičního klimatu Ukrajiny. Podle mého názoru se bohužel jedná o další epizodu v příběhu, kdy ukrajinští politici nedokáží pro rozvoj země překonat vlastní malost. Jak říkají Ukrajinci – pojichali.
Je analytičkou Výzkumného centra AMO se specializací na země postsovětského prostoru, zejména na Ukrajinu, Rusko a Ázerbájdžán. Má zkušenost přímo z regionu, kde dlouhodobě žila a pracovala pro státní i neziskový sektor. Před návratem do AMO, se kterou spolupracovala již dříve, působila jako diplomat na politickém úseku velvyslanectví České republiky v Kyjevě (2013 až 2017) a předtím v lidsko-právním oddělení Člověka v tísni. Vystudovala mezinárodní vztahy na FSV Univerzity Karlovy.
Alžběta Chmelařová
