Případ Brady versus Hrad: Jak se neztratit v labyrintu otázek a náznaků

Prošel Terezínem, Osvětimí, přežil pochod smrti, celá jeho rodina skončila v plynových komorách a teď se nechtěně stal účastníkem sporu svého synovce, ministra kultury Daniela Hermana s prezidentem Milošem Zemanem. Jiří Brady.

Kolem muže, jehož jméno se od pátku často objevuje ve zprávách i komentářích, se točí tři zásadní otázníky. Zda byl, či nebyl na seznamu lidí, kteří budou z rukou prezidenta v pátek 28. října oceněni, zda ze seznamu vypadl, či nevypadl, a pokud se tak stalo, jakou roli v tom sehrála schůzka ministra Daniela Hermana s dalajlámou? Shrňme si tedy fakta.

Byl Brady na seznamu vyznamenaných?

Brady tvrdí, že ho kontaktoval ředitel odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky Jindřích Forejt s tím, že mu bude udělena medaile T. G. Masaryka. To potvrzuje i Bradyho dcera Lara.

Telefonát do Kanady, kde muž žije od roku 1949, se odehrál 12. října (původní informace byla 14. října). Forejt hovor potvrzuje, odmítá však, že by nějaké vyznamenání Bradymu sliboval. Že prý jen sondoval, jak je na tom Brady se zdravím a zda by byl ochoten kvůli předávání řádu přeletět Atlantik.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček – a přímo Zeman v rozhovoru s vicepremiérem Babišem – přispěchali s argumentem, že žádný seznam oceňovaných osob se nikdy nezveřejnil a že Hrad obdržel přes půl tisíce návrhů na lidi, kteří by měli ocenění od prezidenta dostat, a že byla vybrána třicítka těch nejvýznamnějších.

Dokázal tedy Forejt vyložit Bradymu celou situaci tak, aby osmaosmdesátiletý muž pochopil, že jde jen o „průzkum“ a nedošlo k faux paux? A dokázal by to vůbec někdo?

Těžko je totiž představitelný dialog typu: Prezident vás chce vyznamenat, ale pokud máte zdravotní potíže a nemůžete přijet, tak na to zapomeňte. Rovněž je vcelku těžko představitelné, že by Forejt obvolával s informací o (ne)vyznamenání pět stovek osob. Hrad svoje „metálové know how“ odmítl popsat. Možná to kancelář dělá tak, že nabízí nekonkretizovanou pozvánku na ceremoniál, ale to Brady popírá. Česká televize navíc zjistila od jiné osobnosti, která má v pátek obdržet státní vyznamenání, že telefonát z hradní kanceláře probíhal přesně v tak konkrétní podobě, jak ho Brady a jeho žena Tereza popisují.

Na druhou stranu je s ohledem na dnešní vypjatou atmosféru ve společnosti vcelku reálně představitelná situace, že zafungovala „hradní paranoia“ a kancelář skutečně sonduje mezi kandidáty na medaili, zda by řád kvůli osobní antipatii k prezidentovi neodmítli a nezpůsobili tím Zemanovi ostudu. A zde mohlo vzniknout jakési nedorozumění mezi hradní kanceláří a Jiřím Bradym.

Brady hovoří česky, ale s ohledem na fakt, že žije sedm desítek let v zahraničí, se může stát, že bude celé pozvání ze strany Hradu relativizováno s omluvou, že Brady prostě Forejta nepochopil.

Byl Brady ze seznamu vyřazen?

Prvotní informace o vyřazení strýce Daniela Hermana ze seznamu vyznamenaných se objevila na zpravodajském serveru Aktuálně.cz, který ji stavěl na výpovědi Bradyho dcery Lary. Ta ovšem posléze České televizi sdělila, že se o zrušení pozvání na Pražský hrad dozvěděla z českých médií.

Fakt je, že premiér, který seznam nominantů stvrzuje svým podpisem, tvrdí, že na něm Jiří Brady chyběl. Sobotka seznam kontrasignoval ve středu, den po setkání Hermana s dalajlámou. Že Brady ze seznamu vypadl, ovšem dokazuje i textová zpráva, která byla doručena ministrovi Hermanovi z Hradu a kterou autor tohoto článku při dramaturgické přípravě na páteční Události, komentáře na vlastní oči viděl. V této SMS zpávě bylo uvedeno, že Brady letos vyznamenání nedostane.

12 minut
Herman: Prezident mi řekl, že když se sejdu s dalajlamou, strýc bude vyškrtnut
Zdroj: ČT24

Ministr Herman v pátečních Událostech, komentářích prohlásil, že na něj Zeman opakovaně tlačil, aby zrušil plánovanou schůzku s dalajlámou. To mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček popřel s tím, že ministr s prezidentem hovořili pouze o migraci. Posléze ovšem Zeman nátlak (označovaný jako žádost) potvrdil v rozhovoru s vicepremiérem Babišem. Takže se zde objevuje rozpor v hradních výpovědích, nicméně věřme spíše samotnému prezidentovi než jeho mluvčímu a považujme nátlak na člena vlády kvůli dalajlámovi za potvrzený.

Otázkou zůstává, zda byla právě kvůli setkání s třiaosmdesátiletým duchovním stažena nominace na vyznanenání pro Jiřího Bradyho. Zde Herman poukazuje na „žádost“ z úst prezidenta, která podle něj padla před svědky na slovenské ambasádě. Herman odmítl svědky jmenovat s tím, že věří, že se ozvou sami. Jejich svědectví je klíčové. Zřejmě šlo o ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) a dopravy Dana Ťoka (za ANO). Ti však tvrdí, že rozhovoru prezidenta s ministrem kultury nevěnovali dostatečnou pozornost a zmínku o vyznamenání nepotvrzují.

Takže: Padlo takové ostudné vyhrožování, nebo ne? Kontext popsaný výše určitě na spojitost s aktivitou Daniela Hermana a řádem pro Bradyho vcelku přesvědčivě naznačuje. Hradu očividně velmi záleželo na tom, aby se čeští politici s dalajlámou nesetkali a aby jeho návštěva v Česku proběhla pokud možno s co nejmenší pozorností. Mimo jiné to dokazuje i zjištění časopisu Respekt, podle kterého se lidé kolem prezidenta pokusili svolat na Hradčanské náměstí, kde měl dalajláma vystoupit s projevem, velké hasičské cvičení. Zatrhl to až ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Pokud ale vezmeme v potaz tvrzení Pražského hradu, že souvislost mezi dalajlámou a Bradym neexistuje, proč přišla Hermanovi z Hradu ona zmiňovaná textová zpráva? Parlamentní listy přišly s teorií, že Herman s vyznamenáním pro svého strýce „handloval“ – tedy, že se s dalajlámou nesejde za předpokladu, že bude Brady 28. října sedět na pódiu ve Vladislavském sále. Tuto verzi ostře odmítl ministr kultury, navíc k autorství nominace na ocenění Bradyho se ústy Miroslavy Němcové přihlásila Poslanecká sněmovna (Poslanci už 2. června výraznou většinou 131 ze 140 hlasů doporučili Jiřího Bradyho vyznamenat Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.) 

Zůstávají tak ve hře vlastně už jen dvě klíčové nezodpovězené otázky: Řekl ředitel Forejt Bradyovi, že bude oceněn, nebo neřekl? Brady, nebo Forejt nemluví pravdu. A druhá: Co skutečně zaznělo na slovenské ambasádě? Herman, nebo Zeman nemluví pravdu.

Ve zmiňovaných Událostech, komentářích zazněla z úst ministra kultury věta, že větším vyznamenáním pro Jiřího Bradyho bude, když žádné vyznamenání od Zemana nedostane. O jeho příběhu se nicméně podobně jako o Ferdinandu Peroutkovi v jiné hradní kauze ví více, než kdyby 28. října na Hradě z rukou prezidenta medaili dostal.

Editor pořadů České televize Události, komentáře a Interview ČT24. V České televizi pracuje od července 2014, předtím působil osm let v redakci MF Dnes.

Petr Švec
Zdroj: Česká televize

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...