Dojmy z autosalonu v Paříži: Jsou budoucností automobilů SUV na elektřinu?

Automobilky představily na pařížském autosalonu své nové modely i budoucí koncepty. Jaké trendy v osobní přepravě letošní ročník přinesl? Ukazuje se několik směrů – jedním z nich je čím dál větší zájem o modely SUV, druhým je hledání alternativního pohonu. Ideální cestou se v tomto případě pro mnoho automobilek stává hybridní ústrojí. Dojmy z přehlídky představuje redaktor ČT Viktor Tamayo.

Automobilky objevily díru na trhu – SUV modely. Ještě před pár lety se mnoho lidí (nejen v České republice) divilo, jak Američané mohou jezdit v tak velkých autech a navíc s automatem. Netrvalo dlouho a móda (pseudo)offroadů je tady.

Prodeje v segmentu SUV stále rostou a značky se snaží zaplnit i tu nejmenší skulinku na trhu. Nabídka se táhne od malých kompaktních „esúvéček“, do kterých nenaložíte kočárek, až po velké pro 7 lidí. Většina značek v Paříži uvedla alespoň jedno nové nebo modernizované SUV.

Pozadu nezůstává ani Škoda. Mnoho českých zákazníků si oblíbilo model Yeti. Ten je dokonce stále velmi populární a žádaný. Mladoboleslavská automobilka pochopitelně nechce zůstat pozadu a v Paříži představila ve výstavní premiéře Kodiaq. Ten může být až sedmimístný a bude na vrcholu nabídky SUV modelů Škody. Ty budou celkem tři. Yetiho (příští generace dostane stejný základ jako Seat Ateca, který se také vyrábí v Kvasinách) doplní v příštích letech ještě jedno menší „esúvé“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kodiaq je pro Škodovku důležitým modelem. Jednak nabízí slušný vnitřní prostor (i když třetí řada sedadel je opravdu jen nouzová) a výbavu za rozumnou cenu. Až se za to někteří koncernoví sourozenci na svou mladoboleslavskou „sestru“ zlobí. Ale Kodiaq také může okřídlený šíp vystřelit na americký trh. V rozhovoru pro web Autoperiskop.cz to v Paříži potvrdil šéf Škody Auto Luboš Vlček.

Zároveň ale přiznal, že automobilka o vstupu do USA stále ještě není rozhodnuta. Jenže poté, co Volkswagen v zámoří ztratil kredit kvůli aféře „dieselgate“, by mohla česká značka s Kodiaqem nahradit nabídku modelů VW a do budoucna třeba i vrátit pošramocenou pověst celému mateřskému koncernu.

Soumrak spalovacích motorů

Druhým trendem, který byl na Autosalonu v Paříži k vidění, jsou auta na alternativní pohon. Jeden z kolegů novinářů v nadsázce prohlásil: „Příště už snad nebudou představovat žádné auto se spalovacím motorem“. Je zajímavé, jak rozdílně se automobilky dívají na blízkou budoucnost. V roce 2020 vstoupí v platnost přísné emisní limity Evropské unie a inženýři tak budou mít co dělat, aby je při současných technologiích dokázali splnit.

Dobře je na tom Toyota, která už v 90. letech začala pracovat na hybridním ústrojí. Prius se stal velmi populární a dnes už japonská značka svůj velmi spolehlivý a dobře fungující systém vylepšuje a montuje do většiny svých modelů. SUV nevyjímaje. Právě v hybridním ústrojí vidí Toyota budoucnost. Navíc, investice do vývoje hybridu už se jí dávno vrátila.

Japonci ale sázejí také na vodík, viz model Mirai. Palivové články vyrábějí elektřinu pro elektromotor a teoreticky, pokud se takové auto připojí k domu, může vůz posloužit jako zdroj energie. Taková mobilní elektrárna, která jako odpad produkuje pouze vodu, teoreticky dokonce pitnou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Koncern Volkswagen zase sází na elektřinu. Sice má v současnosti v nabídce řadu modelů na CNG – stlačený zemní plyn, ale i v Paříži představený koncept I. D. jasně ukazuje, jakým směrem míří. Do roku 2025 chce koncern prodávat milion aut s elektromotorem ročně.

Rychlejšímu rozšíření elektromobilů podle Daniela Haranta, vedoucího divize VW osobní vozy, zatím brání nedostatečná (finanční) podpora státu. Za příklad uvádí skandinávské země, kde je na nákup ekologického vozu poskytována (mnohdy výrazná) dotace.

Také Mercedes představil v pavilonech pařížského výstaviště koncept středně velkého SUV s označením EQ, což je zkratka pro elektrickou inteligenci. Pod kapotou má dva elektromotory. Poháněny jsou obě nápravy, každý motor roztáčí jednu a dojezd na jedno nabití by měl být až 500 kilometrů. Zrychlení z nuly na sto pak dokonce pod pět sekund. Za tři roky by měl jít do sériové výroby. Automobilka s hvězdou ve znaku už nicméně nabízí několik elektromobilů. Koncept EQ stojí ale na speciální platformě přímo určené pro elektromobily.

Největší rival Mercedesu, automobilka BMW, nabízí rovnou několik modelů s elektrickým pohonem. I3 pro „běžné“ zákazníky a i8 pro ty sportovně založené. Reálně s i3 ujedete 200 kilometrů.

Opel zase v Paříži ukázal modernizovaný model Ampera. Tento elektromobil zvládne dopravit svou posádku do vzdálenosti 500 km. To už je slušná hodnota, která nebrání ani v cestování třeba někam k moři. Stejně je dobré se po cestě zastavit na kávu a něco k zakousnutí. Než je oběd snězen, je i nabito na 80 procent.

Jenže v celém koncernu GM ještě dieslové motory neodepsali. PR manažer Opel ČR Martin Hejral poukazuje na skutečnost, že před nedávnem Opel postavil zcela novou továrnu na vznětové pohonné jednotky v Maďarsku. Navíc poplašné zprávy o nedostatku ropy se ukázaly jako liché.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jisté je v současnosti jedno. Spalovací motory, tak jak je známe dnes, mají své fyzikální limity. A pokud (nejen) EU bude stále zpřísňovat emisní normy, nelze s benzinovými a dieselovými jednotkami počítat do budoucnosti. Buď někdo přijde s přelomovým řešením, které výrazně sníží nežádoucí zplodiny, nebo se výrobci aut budou muset vydat alternativní cestou.

Hybridní ústrojí – nejčastěji benzinový motor v kombinaci s elektrickým – je proto pro mnoho automobilek ideální cestou. I z toho důvodu v Paříži najdete u většiny automobilek alespoň jeden hybridní vůz. Aut s motorem na osm a více válců je pomálu. I monoposty Formule 1 pohání benzinová šestiválcová „jedna-šestka“ spojená s elektromotorem. Tedy hybrid. Jsme tak na konci jedné éry? Bezpochyby ano.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...