Na začátku byla slova o tom, že ho prezident Miloš Zeman četl vlevo dole. Následovalo pátrání, pokračovalo se soudy o omluvu, našel se podvrh i úplně jiný článek. Po pěti letech tato kauza stále není u konce. Výročí se věnoval pořad Newsroom ČT24, oslovil obě strany sporu i současného vydavatele Přítomnosti. Pražský hrad nechal výročí bez komentáře.
Novináře Ferdinanda Peroutku asi nikdy nenapadlo, že jeho jméno bude od roku 2015 plnit přední stránky novin. Vydavatel novodobé Přítomnosti si přitom dokáže představit, jak by o celé kauze mohl prvorepublikový žurnalista informovat v současnosti.
„Já si myslím, že by o tom psal tak, aby poukázal na to, že tady ještě nemáme skutečně demokraticky fungující stát, který reprezentuje určité minimální morální standardy. A to kvůli tomu, že samotná hlava státu může provést lež, která přímo urazí kteroukoli osobnost,“ míní Martin Jan Stránský, který nyní vede Peroutkův časopis.
„Připadá mi neuvěřitelné, že se čím dál víc vzdalujeme od té kauzy samotné. Čili od toho, o co se soudím, a dostáváme se až k tomu, že mně má být udělena výchovná lekce za to, že jsem si dovolila ohradit se proti výrokům prezidenta Zemana,“ komentuje poslední vývoj Peroutkova vnučka Terezie Kaslová.
Článek za 100 tisíc
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na toto téma už s novináři mluvit nechce. Od minulého roku Kancelář prezidenta republiky ve sporu stát ani nereprezentuje, nahradilo ji ministerstvo financí. Právě procesní záležitosti a zprávy o dalších odvoláních a soudních řízeních teď v médiích rezonují víc než to, jestli článek novinář skutečně napsal, nebo ne.
I podle Stránského podstata sporu už dávno vyčpěla. „Za to svým způsobem můžou média, poněvadž tomu na začátku dala větší prostor, než si kauza zasloužila. A panu Ovčáčkovi se povedlo to nějakým způsobem legitimizovat a vytvořit kolem normálního omylu, abych byl hodný na pana prezidenta, úplnou distrakci, která nás odvedla od samotné podstaty té věci,“ říká dnes Martin Jan Stránský.
Vážnosti tématu ubrala také stotisícová odměna, kterou Miloš Zeman slíbil tomu, kdo text s názvem Hitler je gentleman najde. „Lidé se hrnuli do našeho archivu a posléze nás začali číst a zjistili, že se jim ten časopis líbí. Měli jsme 400procentní nárůst čtenářů a ten máme dodnes,“ vzpomíná Stránský s tím, že za takovou cenu by tento nárůst ale radši neměl.
Fraška, která už unavuje
Blízko k odměně mělo v červnu 2015 vedení Prahy 10. Městská část na Facebooku tehdy oznámila, že v Čapkově vile leží list Přítomnosti s hledaným článkem situovaným vlevo dole. Byl to ale falzifikát, který vytvořil literární kritik a publicista Jaromír Slomek. „Jsem si říkal, že je nedůstojné, co předvádí Hrad s hledáním článku, který neexistuje, a že se trochu vysměju tímto žertem frašce, která už unavuje,“ vysvětloval tehdy kolegům z Českého rozhlasu.
V říjnu 2016 pak novináři z deníku Právo a Novinek.cz informovali, že historik Jan Galandauer objevil text s titulkem Hitler – gentleman. Mělo to ovšem dvě ale: vyšel v Rudém právu a nenapsal ho Peroutka.
„Je důležité si jednou a navždy uvědomit, že tento článek neexistoval, neexistuje a nebude existovat. A že skutečně je to fiktivní výmysl Miloše Zemana,“ uzavřel by celou věc Martin Jan Stránský. Peroutkova vnučka případ uzavře až v momentě, kdy uslyší omluvu.
