Do kin vstupuje Oppenheimer. Jaderný test natočil režisér bez počítačových efektů

Příběh muže, který riskoval, že zničí svět, aby ho tím zachránil. I do českých kin vstupuje životopisný snímek Oppenheimer, v němž se režisér a scenárista Christopher Nolan pokusil dostat do hlavy „otce atomové bomby“. Do titulní role obsadil Cilliana Murphyho.

Nolanův scénář vychází z knihy o teoretickém fyzikovi J. Robertu Oppenheimerovi oceněné Pulitzerovou cenou. Přibližuje vývoj jedné z nejúčinnějších zbraní lidstva a mocenského nástroje – tajný projekt Manhattan, který kryl americkou snahu o vývoj atomové bomby za druhé světové války.

„Je to nesmírně rozsáhlý a výpravný příběh, asi jeden z nejnáročnějších projektů, na kterém jsem kdy pracoval,“ prohlásil Nolan. Největším soustem pro něj byla rekonstrukce historicky prvního jaderného testu, který provedly Spojené státy v červenci 1945 v Novém Mexiku. Stejný typ bomby byl později svržen na japonské město Nagasaki, což definitivně rozhodlo druhou světovou válku.

Rekonstrukce testu Trinity

Nolan test točil bez využití počítačové animace. „Můj supervizor vizuálních efektů Andrew Jackson se zabýval tím, jak bychom mohli spoustu vizuálních prvků filmu provést fyzicky, od znázornění kvantové dynamiky a kvantové fyziky až po samotný test Trinity,“ popisoval Nolan loni pro web Total Film.

Tvůrci zkoušeli napodobit jaderný test rozbíjením pingpongových míčků, házením barvy na zeď nebo pomocí luminiscenčního roztoku hořčíku. Jak záběry nakonec skutečně vznikly, autoři ale podrobně prozradit nechtějí.

Filmaři sice získali dokonce povolení natáčet na místě, kde byl proveden i test Trinity, práci produkce by ale komplikoval fakt, že zde stále funguje vojenská základna. Nolan tak testovací místo vybudoval nově, rovněž v Novém Mexiku.

Oppenheimer
Zdroj: CinemArt

„Chris chtěl, aby vše působilo autenticky, ať už se natáčelo v reáliích, kde žili lidé z projektu Manhattan, nebo se stavělo od základů. Má rád, když filmy působí jako vytvořené ručně, nikoliv natočené ve studiu nebo pomocí počítačových efektů,“ říká producent Charles Roven.

Nolan proto chtěl dostat štáb i do skutečného Los Alamos, kde stála tajná laboratoř. Místo se ale od té doby proměnilo a vrátit mu současnou podobu se ukázalo příliš nákladné. Nakonec tedy exteriéry vznikaly jinde, interiéry ale třeba přímo v domě, kde Oppenheimerovi skutečně žili.

Nolan: Chtěl jsem s diváky stisknout tlačítko

Britský filmař je známý experimenty se strukturou vyprávění a prozkoumáváním subjektivního vnímání reality a plynutí času. Oboje naplňují třeba jeho na Oscara nominované snímky Počátek a Dunkerk. Ani Oppenheimer nemá být podle tvůrců klasicky vyprávěný životopisný film. Epický thriller má ambici proniknout hluboko do mysli vědce, vystaveného neskutečnému tlaku.

„Ať se nám to líbí, nebo ne, J. Robert Oppenheimer je nejdůležitější osobou, která kdy žila. Vytvořil svět, ve kterém žijeme, v dobrém i zlém,“ říká Nolan. Diváky chtěl přenést do mysli a pocitů vědců z projektu Manhattan.

„Při přípravě testu Trinity se Oppenheimer a jeho tým zabývali velmi malou možností, že když stisknou tlačítko a spustí první bombu, zničí celou planetu,“ rozvíjí Nolan motiv, který ho na tomto příběhu fascinuje. „Chtěl jsem diváky přenést do té místnosti a být u toho rozhovoru, a pak být u toho, když se to tlačítko stiskne. Je to prostě ten nejneuvěřitelnější okamžik.“

Murphy: Nejtěžší bylo vystihnout Oppenheimera z hlediska morálky

Představitele Oppenheimera našel Nolan v Cillianovi Murphym, s tímto irským hercem spolupracuje opakovaně, spolu točili například akční sci-fi Počátek nebo „batmanovku“ Temný rytíř. „Mít tak obrovský intelekt může být přítěží,“ říká o skutečném Oppenheimerovi Murphy.

Nejsložitější podle jeho slov bylo vystihnout vědcovu morální cestu. „Hodně času tak trochu tančí mezi vejci, pokud jde o to, jak z hlediska morálky stojí za svou prací na projektu Manhattan a jak si stojí z hlediska jaderné politiky po druhé světové válce. Jeho vyvíjející se postoje ho staví do konfliktu s ostatními lidmi,“ míní Murphy.

Ani další herecké obsazení velkými jmény nešetří. Manželku hlavního hrdiny, bioložku a botaničku Kitty Oppenheimerovou, hraje Emily Bluntová. S vývojem jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos mají něco společného také Matt Damon, Robert Downey Jr., Josh Hartnett nebo Kenneth Branagh.

Tříhodinové drama Oppenheimer mohou diváci kromě klasických projekcí vidět také v ojedinělém 70mm formátu, tedy v nejvyšší kvalitě. Promítat se v této podobě bude jen ve třiceti kinech po celém světě – v Evropě pouze ve Velké Británii a v pražském kině IMAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 2 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 4 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 8 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 10 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...