Česky vyšly Kunderovy eseje o nesamozřejmosti národa a uneseném Západu

Knižně vyšly dva eseje Milana Kundery. Svazek zahrnuje dva texty: Nesamozřejmost národa odkazuje k projevu na Sjezdu československých spisovatelů v roce 1967, který signalizoval „tání“ politických poměrů. Druhý text – Unesený Západ – je apelem k ochraně evropské duchovní identity. Dal také název českojazyčné verzi. Svazek původně vyšel ve Francii v roce 2021.

Sjezd československých spisovatelů v roce 1967 patřil k signálům pražského jara, tedy pokusu o obrodu socialismu. Zazněly na něm hlasy požadující pluralitu názorů. Hned v úvodu pronesl Kundera referát o nesamozřejmosti existence českého národa. Z následné diskuse vzešel požadavek plné autonomie kultury. Zásadní kritické příspěvky přednesli také Ludvík Vaculík či Ivan Klíma, Pavel Kohout přečetl slova Stalinova kritika, ruského spisovatele Alexandra Solženicyna.

Podle textu Jiřího Brabce na záložce knihy reagovala komunistická strana na Kunderův projev obviněním, že vytvořil „politickou a filozofickou platformu“ opozice. Kundera však podle Brabce nemířil jen do prostoru tehdejší politiky. Problém nesamozřejmosti a ohroženosti kultury národa nastolil jako evropský problém.

Druhý text, ve francouzštině napsaný esej Unesený Západ z roku 1983, je apelem k ochraně evropské duchovní identity, včetně zemí „uprostřed“.

Kundera začíná vzpomínkou na rok 1956. Tehdejší vpád ruských tanků do Maďarska vidí nejen jako tragédii střední Evropy, ale také jako tragédii do sebe zahleděného Západu, tragédii Evropy, která se už „nepociťuje jako hodnota“ a kde „kultura již postoupila své místo“.

Česká verze eseje se objevila už v osmdesátých letech v exilových periodikách. Nové české vydání se opírá o původní francouzskou verzi. „Gallimard vydal esej z roku 1983 v nezměněné podobě — včetně poznámek. Nakladatelství Atlantis tento přístup zachovává. Závaznou předlohou českého vydání a mého překladu je původní francouzská podoba eseje,“ uvedla Anna Kareninová v poznámce překladatelky.

Třiadevadesátiletý Kundera žije téměř půl století ve Francii. První část svého díla psal česky, druhou francouzsky. K českým překladům svých francouzsky psaných děl svolil až nedávno, kdy se k tuzemským čtenářům se zpožděním dostaly romány Slavnost bezvýznamnosti a Nevědění. Česky ale vycházely svazky Kunderových esejů, revidoval je a překládal sám.

Jeden z nejuznávanějších žijících evropských romanopisců do Česka nejezdí. Moravské zemské knihovně v rodném Brně ale věnoval podstatnou část svého archivu a mnoho svých knih. V sobotu se v Brně koná slavnostní otevření Knihovny Milana Kundery, která díky daru vznikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 9 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 10 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...