Gorbačov je věrný svým zásadám i iluzím, oceňuje režisér nového dokumentu Manskij

Nahrávám video
Rozhovor s režisérem Vitalijem Manským
Zdroj: ČT24

V kinech je od čtvrtka dokument o Michailu Gorbačovovi. Jediný prezident Sovětského svazu, jeho poslední vůdce, muž, který svými rozhodnutími změnil svět, je dnes devadesátiletým důchodcem. Žije osamocený v domě na okraji Moskvy. Ve filmu Gorbačov. Ráj bilancuje dění dvacátého století, svůj život i kariéru. S režisérem snímku Vitalijem Manským natáčela Pavla Sedliská.

Proč jste natočil dokument o Gorbačovovi, když jste s ním už natáčel před dvaceti lety? Co bylo teď tím motivem?

Já jsem s Gorbačovem nechtěl točit proto, že už jsem ho znal, že máme přátelské vztahy a známe se dlouho. Ale rozhodl jsem se točit proto, že jsem viděl, že se dožil naprostého krachu všech idejí, které nabídl svému národu. A to se mi zdálo jako dramaticky velmi zajímavý moment. On je člověk, který žije v izolaci, přitom emocionálně ve velmi těžké situaci. Je de facto obklopený národem, který nejenže mu není vděčný, ale národem, který ho ještě proklíná a považuje ho za viníka veškerých svých současných utrpení. To mi tedy připadalo nosné.

Dozvěděl jste se, co jste chtěl? Gorbačov často na zásadní otázky neodpovídá, třeba na svoji roli při rozpadu Sovětského svazu.

Já nejsem investigativní novinář, točím dokumentární film a tam je ten úkol jiný. Pro mě je mnohem cennější jako pro dokumentaristu zaznamenat to hledání odpovědí, strach tu odpověď formulovat. Nebo to, že ji respondent nenalézá, případně se odpovědi vyhýbá. To je předmětem filmu, právě to je pro snímek zajímavé. Snaha člověka něco pochopit, uvědomit si, i když mu to uvědomění uniká. Otázky jsou pro mě, pro dokumentaristu cennější než odpovědi. To neznamená, že si nevážím práce novináře, ale úkol dokumentaristy je jiný.

Jak u něj vnímáte ten rozpor? On na jednu stranu vyznává svobodu a demokracii, ale zároveň o sobě prohlašuje, že je stále socialista a Lenina považuje za boha.

Pro mě je mnohem důležitější to, že Gorbačov nezrazuje své zásady, své ideje a zůstává věrný i svým iluzím a omylům. Je to rozhodně člověk, který se nepodřizuje dobové konjunktuře. Zůstává vždycky sám sebou. A to je vlastnost, která je obzvlášť u politika výjimečná. Je to jedinečné nejen u politika v minulosti, ale i současnosti, protože politici se velmi často řídí dobovou poptávkou a tomu se Gorbačov naprosto vymyká. A zdálo se mi, že je nutné takto jedinečného člověka zachytit právě v tomto okamžiku.

Překvapil vás něčím?

Ano, on mě překvapil velmi tím, že ačkoliv je spoutaný svým pokročilým věkem a chatrným zdravotním stavem, tak nicméně zůstává naprosto nespoutaným tím, jak je vnitřně živý a svobodný. A to ve mně vzbuzuje obrovský lidský obdiv. Pokud se dožiji tak požehnaného věku, také bych chtěl takto neustrnout a do konce svých let si zachovat svoji vnitřní svobodu a schopnost žít.

Čím si vysvětlujete, že v Rusku není za hrdinu?

Protože každodenně probíhá mediální masáž a veškerá oficiální média lidem neustále vtloukají do hlavy, že právě Gorbačov je ten člověk, který je viníkem a příčinou veškerého jejich utrpění a běd. Že to, jak se dnes v Rusku žije, tak za to nemůže to, že nemáme demokracii, svobodu, že nemáme ani legální předávání moci, ale že za to může Gorbačov. Člověk, který jim před třiceti lety dal možnost svobody, je nyní označován velkou mediální každodenní masáží za viníka všeho, co je v Rusku špatně. A ti lidé, kteří volí Putina, nevidí, že by za to mohl Putin, ale vidí viníka v tom, na koho Putin ukazuje prstem.

Gorbačov ve filmu říká, že ten dokument musí být dodělán, že v něj věří. Pokud už ho viděl, jak ho okomentoval?

Ta vaše otázka má dvě části. Za prvé, Gorbačov s námi dlouho nechtěl natáčet, argumentoval věkem, zdravím a tím, že už také všechno řekl. Ale my jsme mu vysvětlili, že právě o tohle nám jde, že v tom vidíme hodnotu, proč točit teď. On přijal naše argumenty a pochopil, že je důležité realizovat film starého, nemocného člověka a jeho názory v tomto životním okamžiku. A ve chvíli, kdy to přijal, tak se stal spoluautorem našeho filmu.

A to se dostávám k tomu druhému bodu odpovědi. Gorbačov je naprosto svobodný v tom, že to jak ho ve filmu zobrazujeme, přijal bez komentáře. Jeho skutečně nezajímá, jak vypadá nebo působí na plátně, to ho nechává klidným. Jakmile souhlasil s natáčením, tak si nekladl absolutně žádné podmínky, aby měl vliv na obsah filmu nebo že ho musí schválit, než ho někomu ukážeme.

A to je v současné době naprosto výjimečné, protože dnes každý taxikář, uklízečka nebo číšník, se kterými točíte, vyžaduje právo ovlivnit, jakým způsobem bude ve filmu představován, má svoje právníky, musí vám dát svolení, abyste mohli záběry s nimi publikovat. A Gorbačov naopak v tomto zůstává nezávislý a svobodný a to i v tom, že tu svobodu dá těm druhým. To, že film viděl, že se mu líbil, to je naprosto vedlejší, protože on by ho nezakázal. To si myslím, že je poselstvím filmu:  buďme svobodní, protože to je na každém z nás. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 3 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 7 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 18 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...