Hannah Arendtová prchla před nacismem a doháněla zlo. Její útěky sleduje komiks

4 minuty
Česky vyšel komiks o Hannah Arendtové
Zdroj: ČT24

Život a dílo politické filozofky Hannah Arendtové ovlivnil vzestup nacismu v rodném Německu, před nímž byla tato myslitelka židovského původu nucena uprchnout do zahraničí. Komiks amerického kreslíře Kena Krimsteina, který nedávno vyšel i v českém překladu, ilustruje jak její pohnutý život, tak dodnes platné myšlenky o totalitarismu.

Hannah Arendtová samu sebe jako filozofku označovala nerada. Významná myslitelka nastolovala nejen ve filozofii platné otázky zodpovědnosti za vlastní jednání či vztahu pravdy a lži. Komiks Tři útěky Hannah Arendtové pracuje s nutnou žánrovou zkratkovitostí, přesto se podle filozofky a překladatelky tohoto titulu Terezy Matějčkové podařilo autorovi mnohé vystihnout.

„Byl schopen velmi procítěně a zhutněně podat poměrně složité životní zvraty, citlivé a psychicky náročné události na jedné straně a na straně druhé opravdu ve zkratce podat myšlení Hannah Arendtové i kontext doby, z něhož ona vycházela. Protože Hannah Arendtová neustále zdůrazňovala, že není žádná spekulativní myslitelka, že myslí to, co žije,“ oceňuje Matějčková.

Kanta četla, Heideggera milovala

Už od dětství v Hannoveru a později Königsbergu ležela Hannah Arendtová v knihách. Na střední škole se seznámila s díly Kanta a Goetheho. Při univerzitním studiu teologie navázala vztah s ženatým profesorem filozofie Martinem Heideggerem. Zatímco jejímu milenci bylo později zazlíváno, že se si nacisty zadal, Arendtová si nedělala o vzestupu totality iluze a z Německa na poslední chvíli odešla.

Nejprve zamířila do Paříže. I ve Francii ji ale nacisté téměř dostihli, když se dostala do internačního tábora. Rozhodla se ale nepodvolit čekající většině, využila zmatku a z tábora utekla. To jí zachránilo život. Jinak by pravděpodobně skončila v transportech organizovaných Adolfem Eichmannem.

Když je pak jeden z hlavních organizátorů holocaustu na začátku šedesátých let souzen v Izraeli, přichází Arendtová s kontroverzní knihou Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla.

Zlo není ďábel, ale „děsivě normální“ lidi

Mnohé rozdráždila úvahami, jestli díl zodpovědnosti za zlo druhé světové války nenesou i oběti. Na historické události by se mělo dívat z pohledu pachatele i obětí, míní. „Ona říká: Problém je, že totalitní režimy jsou specifické právě tím, že často z obětí dělají pachatele. V knize vyjadřuje určité negativní emoce nad tím, že si nacisté vybírali v židovských obcích starší, kteří dělali soupisy Židů, a ty pak dávali k dispozici nacistům. A ona říká: Kdyby odmítli spolupracovat, bylo by méně obětí,“ upřesňuje Matějčková.

Myšlenka o banalitě zla staví na poznání, že holocaust nebyl prováděn morálně zrůdnými jednotlivci se sadistickými sklony, ale lidmi, kteří byli „děsivě normální“. Arendtová nevnímá Eichmanna v první řadě jako antisemitu, hlavním motivem jeho děsivých činů prý byl kariérní postup a poslouchání rozkazů.

„Dědíme určitou tradici, v kontextu zla často teologickou, že zlo je odvrat od Boha, přívrat ke mně. A v tomto smyslu je zlo egoistické. Je silné, je ďábelské. Je to proti Bohu. A vyžaduje určitou sílu, odvahu, fanatismus, odhodlání. Hannah Arendthová říká: Možná nám dvacáté století ale skýtá opravdu nový pohled na zlo, možná i nový fenomén zla, kdy vlastně vůbec ke zlu nepotřebujete takový fanatismus, vy prostě jen přestanete přemýšlet a necháte se vést situací a klišé, z nichž jste ustaveni,“ vysvětluje Matějčková.

Pochybnosti o Eichmannovi, ale ne o zlu

Ideu Arendtové, že by Eichmann nebyl fanatik, se snažili později historici i filozofové vyvracet. Z poslední doby třeba německá filozofka v knize Eichmann před Jeruzalémem (česky zatím nevyšla). „Ukazuje, že Eichmann byl velmi odhodlaný své poslání, které spatřoval v očištění německého národa, dotáhnout od konce,“ podotýká překladatelka.

I samotnou Arendtovou trápily pochybnosti. „Jestli zformulovala dobře svoje námitky vůči tomu, jakým způsobem se doba vztahovala k druhé světové válce, ke koncentračním táborům, jestli její tón byl správný,“ dodává Matějčková. „Zdá se, že tam má pochybnosti i autor komiksu, a myslím, že je cenné ukázat, že Hannah Arendtová byla žena poměrně nejednoznačná, nebála se kontroverzí a byla extrémně odvážná, což může být vždycky dvojznačné,“ připouští.

I když představa o neosobním zlu, které nepohání odklon od Boha, ale ignorantství, možná nesedí přesně na Adolfa Eichmanna, podstatu myšlenky to neoslabilo. Německé myslitelce se podařilo vyhmátnout mechanismus pohánějící totalitní vlády.

Lež je snaha odstranit pravdu

Původ totalitarismu popsala kvůli své „touze porozumět“ ve stejnojmenném třísvazkovém díle. Vyšel ve Spojených státech, kam Hannah Arendtová prchla z Paříže a kde ve své newyorské pracovně v prosinci 1975 zemřela.

V pojednání o systému, jenž nesnese pluralitu názorů a ovládá davy společnou lží, hledala kořeny moderních diktatur, tedy fašismu a komunismu, i fatální selhání novodobých elit při nástupu k moci.

Hannah Arendtová (1969)
Zdroj: AP/ČTK

„V médiích často hovoříme o fake news a o pravdě, ale o jaké pravdě mluvíme?“ vztahuje překladatelka úvahy Hannah Arendtové k dnešní době.

„Mluvíme-li o racionální pravdě, pravdě typu 2 + 2 jsou 4, tak po ní asi diktátoři nepůjdou, protože vědí, že by si vylámali zuby. Ale pak jsou faktické pravdy a u nich si Hana Arendtová všímá, že jsou závislé na tom, že se o ně staráme. Protože když tyto pravdy odstraníme lží – a lež je snaha odstranit faktickou pravdu –, tak ony zmizí a nebudou už mít žádné zastánce, jako má pravda, že 2 + 2 jsou 4, která se tímto způsobem nemusí strachovat o svou konečnost.“

I Ken Krimstein se v životopisném komiksu dopustil několika zkreslení. České vydání se drží faktů a autorovy omyly zmiňuje v ediční poznámce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 mminutami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...