Brněnský Pařížan nebo pařížský Brňan Milan Kundera patří k nejvýznačnějším českým krajanům ve Francii. Češi žijící v této zemi se už více než sto let scházejí na rue Bonaparte 18, kde sídlí České centrum Paříž. Nově otevřenou knihovnu ve druhém patře této budovy zahajuje výstava právě Kunderových kreseb. Dílka začala vznikat v sedmdesátých letech jako nostalgická vzpomínka na domov a visela v bytě tehdy čerstvých emigrantů, manželů Kunderových.
„Kulturní spolupráce se opírá o osobnosti, které nepatří jen jednomu národu. Jde především o takové, které spoluvytváří kulturu světa. Milan Kundera k nim bezpochyby patří,“ uvedl k výstavě ředitel Českého centra Paříž Jiří Hnilica.
Komorní instalace vznikla ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou. Právě této instituci brněnský rodák Kundera daroval loni svůj archiv (obsahující mimo jiné i kresby) a knihovnu. Na aktuální výstavu v Paříži pak zapůjčil originály kreseb, které jsou k vidění pod názvem Nostalgie po Evropě.
Na holé zdi ano, na obálky českých vydání ne
Z nostalgie také vznikly. Kundera – který je znám jako literát, ale věnoval se také hudební kompozici, studoval na FAMU a koketoval s úvahami, že se stane výtvarníkem – je vytvořil pro svou ženu.
„Mají svoji genezi už v sedmdesátých letech, jejich první náčrty se objevily na zdech prvního bytu manželů Kunderových, když se přestěhovali do Francie, a to do bytu, ve kterém nebylo vůbec nic a zdi byly holé. A Milan Kundera tenkrát, jak vzpomíná Věra Kunderová, aby ji utěšil v její nostalgii, v jejím smutku, nakreslil na zeď první ze svých rozverných obrázků,“ upřesnil autor výstavy a ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.
Českým čtenářům nejsou Kunderovy kresby příliš známé. Autor je běžně nevystavuje. Některé publikoval před deseti lety v časopise Host a objevily se také v programu inscenace Jakub a jeho pán. Kunderovu hru v přibližně stejné době uvedlo Městské divadlo Brno. Na obálkách jeho románů je lze najít jen u zahraničních překladů, z českých titulů ale literátova kresba doprovodila Glosy k losu Člověka v době prokurátorů. Vyšly loni, sepsal je Kunderův interpret Milan Blahynka.
Evropan je ten, komu se stýská po Evropě
Na pařížské výstavě kresby „poskytují hravost a rozvernost vážnému tématu Evropy“ – podobně jako je pro Kunderova literární díla typická ironická linka. Kubíček upozorňuje, že problematika domova a Evropy se prolíná prakticky celou tvorbou Milana Kundery. Nekryje se přitom nijak s politologickým nebo ekonomickým vymezením tohoto pojmu.
„Kundera říká: Význam Evropy souvisí s pojmy, které jsou kulturní, které určují naši identitu a nesou společně sdílené hodnoty,“ připomíná Kubíček. V posledních textech přitom můžeme podle ředitele vidět, že „pojem Evropa se u Kundery stále více spojuje s obavou zániku evropských hodnot, evropské kultury, s něčím, co zastihujeme už jen ve fázi odcházení“. Koneckonců název výstavy Nostalgie v Evropě odkazuje k jeho definici, že Evropan je ten, komu se stýská po Evropě.
Více překladů i loutkového divadla
Kromě kreseb ukazují Česká centra také dobové plakáty poutající na Kunderovy romány nebo ukázky překladů i do takových exotických jazyků jako je malajálamština. Od otevření knihovny si navíc pařížské centrum slibuje, že podpoří překlady české literatury, zdaleka nejen té, která už se překládá, ale především současných autorů.
Ve francouzštině dosud vyšlo zhruba dvanáct set překladů českých děl, v knihovně jich je k dispozici asi třetina, uvedl šéf pařížského Českého centra Jiří Hnilica.
„Chceme zpřístupnit nevydané texty scénářů divadelních her a vytvořit referenční kolekci překladové literatury z češtiny do francouzštiny. Knihovna se tak stane místem pracovních schůzek bohemistů, překladatelů, vydavatelů. Chceme tak přitáhnout pozornost k současné české literární produkci – nejen k textu, ale i ke knižní grafice, ke krásné knize. Tradice česko-francouzských literárních vztahů je nesmírná, současný dialog se bohužel ztišil. A to chceme změnit,“ plánuje.
Na rekonstruovaných osmdesáti metrech čtverečních se najde prostor i pro druhý cíl: propagaci loutkářství. Do knihovny se totiž vešla i údajně nejmenší divadelní scéna v Paříži. Výtvarný koncept nového prostoru ostatně navrhli výtvarníci Divadla bratří Formanů, které s loutkami různých velikostí dlouhodobě pracuje.
Výstavy v knihovně se chtějí soustředit především na knižní grafiku a ilustraci. Nová instalace vystřídá Kunderovu Nostalgii po Evropě po 5. září.
