Film Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové bude bojovat o Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. Členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) letos rozhodovali mezi deseti hranými a dokumentárními filmy, které přihlásili jejich producenti. Oscarový shortlist bude zveřejněn 9. února 2021, nominace následují 15. března. Oscarové vítěze svět pozná 25. dubna.
Šarlatán prohlédne Oscara. Česko zastoupí ve filmových cenách drama Agnieszky Hollandové
Šarlatán je inspirovaný skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška a Hollandová ho natočila podle scénáře Marka Epsteina a v koprodukci České televize. Do hlavní role obsadila Ivana Trojana a jeho syna Josefa. Mikoláškova spolupracovníka a partnera hraje slovenský herec Juraj Loj. V tuzemských kinech vidělo Šarlatána za dva měsíce více než 252 tisíc diváků a utržil přes 38,2 milionu korun.
Šarlatán je také spolu s Nabarveným ptáčetem Václava Marhoula mezi kandidáty na letošní Evropské filmové ceny, jejichž finálové nominace budou vyhlášeny 7. listopadu během filmového festivalu v Seville.
Soupeřem Šarlatána by mohl být dánský Chlast
Oscarový ceremoniál se měl původně jako obvykle konat na konci února, kvůli pandemii covidu-19 byl ale posunut o dva měsíce. To znamená, že o sošky za rok 2020 budou moci usilovat i filmy, které budou mít premiéru v lednu a v únoru 2021. Pro filmy soutěžící o Oscara za nejlepší zahraniční snímek to ale neplatí – ty musí mít ve své zemi premiéru do konce roku 2020. To Šarlatán splňuje, neboť po premiéře na festivalu Berlinale a jarním odkladu vstoupil do českých kin v srpnu.
Některá americká média už spekulují, které zahraniční filmy by se mohly dostat do užšího výběru za letošní rok. Podle webu IndieWire by to mohla být dánská tragikomedie Chlast, která minulý týden vstoupila i do českých kin, švýcarský film My Little Sister nebo italský dokument Notturno. Polsko, které se do užšího výběru dostalo v nedávné minulosti s filmy Studená válka či Corpus Christi, už do boje oficiálně vyslalo sociální satiru Never Gonna Snow Again, Rumunsko pak patrně vsadí na dokument Colectiv o zkorumpovaném zdravotnickém systému, jenž letos vyhrál festival Jeden svět. Francie by pak mohla poslat do Los Angeles komorní drama ADN (DNA), jež distribuuje Netflix.
O vítězi bude rozhodovat přibližně devět tisíc akademiků, kteří se letos na filmy budou dívat převážně on-line. Obecně platí, že v „cizojazyčné“ kategorii bývají úspěšné filmy, které bodovaly v hlavních soutěžích festivalů jako Cannes či Benátky. Cannes se ale letos nekonalo a Benátky nabídly podle pozorovatelů méně atraktivní výběr filmů. Šarlatán měl premiéru v nesoutěžní berlínské sekci Berlinale Special Gala. Loni své zástupce na Oscary přihlásilo 91 zemí a sošku za nejlepší zahraniční film si odnesl vítěz canneského festivalu Parazit. Jihokorejský thriller se stal i historicky prvním neanglicky mluveným držitelem sošky za nejlepší film.
Hollandová studovala na AMU v době pražského jara
Režisérka a scenáristka Hollandová před třemi lety převzala titul doctor honoris causa Akademie múzických umění (AMU) v Praze. Přijetím čestného titulu se po letech symbolicky vrátila na AMU, jejíž Filmovou a televizní fakultu navštěvovala v době pražského jara a začínající normalizace. Absolvovala v roce 1971.
- Šarlatán (2020)
Nabarvené ptáče (2019)
Všechno bude (2018)
Bába z ledu (2017)
Ztraceni v Mnichově (2016)
Domácí péče (2015)
Fair Play (2014)
Donšajni (2013)
Ve stínu (2012)
Alois Nebel (2011)
Kawasakiho růže (2010)
Do povědomí českých diváků se výrazně zapsala třídílným dramatem Hořící keř o Janu Palachovi, ze kterého vznikl celovečerní film. V roce 2014 získal 11 Českých lvů včetně těch hlavních, tedy za nejlepší film, režii a scénář.
Česko(slovensko) se může zatím těšit ze tří Oscarů
Dosud se podařilo cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šest dalších filmů získalo nominace: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později.
Po druhé šel do boje o Oskara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.