Glosa z Berlinale: I bezmocní mají moc, připomněl Šarlatán s Trojanem

„Nebyl schopen akceptovat bezmocnost,“ říkají tvůrci filmu Šarlatán o Janu Mikoláškovi, léčiteli a znalci léčivých rostlin. Na filmovém festivalu Berlinale se drama v hlavní roli s Ivanem Trojanem promítalo ve čtvrtek večer ve světové premiéře. I bezmocnost může být ale inspirací posunout společnost dál, poznamenala v diskusi k filmu režisérka Šarlatána Agnieszka Hollandová. S odkazem na esej Václava Havla z roku 1978 Moc bezmocných.

Jan Mikolášek, skutečný český léčitel (1889–1973), posílal vážně nemocné pacienty k lékaři. Neklamal, neriskoval. Jako mladý v sobě zjistil mimořádné schopnosti, studoval byliny u léčitelů i doktorů medicíny. Sám medicínské vzdělání neměl a vždy to přiznával.

Muž, který se nezajímá o politiku, ale politika se zajímá o něj

Léčil prosté lidi i prominenty režimů, mezi něž patřili například vysoký nacistický činitel Martin Bormann nebo komunistický prezident Antonín Zápotocký, jemuž Mikolášek zachránil nohu před amputací. Ovšem po smrti Zápotockého nad ním neměl kdo držet ochrannou ruku a ve vykonstruovaném procesu v 50. letech byl Jan Mikolášek odsouzen a zbaven všeho majetku. Pak už se k léčitelství nevrátil.

Film Šarlatán, podle scénáře Marka Epsteina, je klasicky vyprávěný příběh o člověku, který se znelíbil režimu. Vyprávění se odvíjí v retrospektivách – výslech v 50. letech vrací hlavního hrdinu do různých období jeho života. Do jeho mládí, kdy v sobě objevil schopnost léčit, do prvních případů jeho praxe.

Zaměří se také na homosexuální milostný vztah léčitele a jeho asistenta, což pro hrdinu znamenalo v totalitních režimech hrozbu, protože nacisté i komunisté stavěli homosexualitu mimo zákon. Komunistická doba je zobrazena v tlumených barvách, doba minulá a úspěšná je naopak barevně rozjasněná.

Nahrávám video
Trailer: Šarlatán
Zdroj: Marlene Film Production

Možná bylo zbytečně dopisováno do osudu prostého člověka, který chtěl především léčit. Nejpatrnější je to na dvou příkladech – homosexualita nebyla u skutečného Mikoláška prokázaná. Ve filmu je také Mikolášek odsouzen k trestu smrti za vykonstruovanou smrt pacienta, zatímco ve skutečnosti byl vykonstruovaně obviněn z krácení daní, z korupce, z předražování bylin. Tato méně závažná obvinění by možná ukázala větší zrůdnost komunistického režimu než vyhrocený motiv ve filmovém příběhu. Jedinečným talentem nadaný člověk, jenž se nezajímá o politiku, ale politika se zajímá o něj, je dost silné téma na to, aby se muselo šperkovat homosexualitou a trestem smrti.

Jedna postava, dva Trojanové

Na druhé straně je dobré ocenit volbu obou představitelů Mikoláška – v mladém i zralém věku. Hrají je Josef Trojan a jeho otec Ivan Trojan. Divák ihned vidí společné rysy, které díky tomu postavu činí uvěřitelnou a přirozenou po celou dobu.

Je až škoda, že mladší Trojan se na plátně objeví tak krátce. Otiskl do postavy se zápalem její temperament a zároveň lépe naznačil negativní vlastnosti, jimiž Mikolášek také oplýval. Škoda též, že se do filmu nevešla větší část z Mikoláškova života za Rakouska-Uherska (obzvláště kontroverze s léčitelkou Josefou Mühlbacherovou, v podání Jaroslavy Pokorné, jsou velmi emoční). Podobně přínosný by mohl být i epilog o tom, co dělal léčitel po propuštění z vězení.

Ivan Trojan: Snažím se vymezovat proti autoritativním šéfům

Herec Ivan Trojan přiznal, že dokázal při natáčení režisérku rozčílit, protože postavu stále studoval a přicházel s novými a novými pohledy. Tím naznačil silné pozitivum filmu – Šarlatán vede k diskusi nad důležitými tématy ve společnosti a klade mnoho otázek nad osudem jedince při proměnách režimů. Debatu ostatně vyvolal hned po promítání v Berlíně.

Ivan Trojan v odpovědi na politický dotaz shrnul, že jako podstatné vnímá poselství filmu, že bychom měli důvěřovat přírodě, respektovat odlišnost a zabránit možnosti vzniku dalších totalitnách režimů.

„A pokud se mě ptáte na politickou situaci u nás, není tak komplikovaná jako v Polsku nebo Maďarsku. Já vystupuju proti českému premiérovi, snažím se vymezovat proti všem autoritativním šéfům, jako je Putin nebo Erdogan, a jsem rád, že to bylo jedno z témat filmu,“ prohlásil Trojan.

Nahrávám video
Události v kultuře: Premiéra Šarlatána a ocenění pro Šifry Jana Kapra
Zdroj: ČT24

„Mimochodem, když jsme v Berlíně, chtěl bych říct, že mám velmi rád kancléřku Angelu Merkelovou, a až ona odejde z politiky, bude to možná stejný problém, jako když u nás odešel Václav Havel,“ uvedl také tento oceňovaný herec, který na tiskovou konferenci přišel v tričku se jménem prvního českého prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 4 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 5 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 9 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 11 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...