Účastnil se Velké žranice, hrál papeže a četl Havla. Zemřel Michel Piccoli

Ve věku 94 let zemřel francouzský herec Michel Piccoli. Legenda evropské kinematografie si během své šedesátileté herecké kariéry zahrála v téměř dvou stech filmech. Mezi ty nejvýznamnější patří skandální tragikomedie Velká žranice a spolupráce s Luisem Buñuelem.

Rodák z Paříže s francouzsko-italskými kořeny se uznávaným hercem stal na začátku šedesátých let díky snímku Pohrdání Jeana-Luca Godarda. Postava umělecky zkorumpovaného filmaře ho posunala od epizodních rolí k těm viditelnějším.

V Pohrdání hrál po boku Brigitte Bardotové – a nebyla jeho prvním ani posledním hvězdným hereckým partnerem. S Marcellem Mastroiannim se sešel v kontroverzním filmu Velká žranice nebo ve westernové parodii Nedotýkej se bílé ženy, oba tituly vznikly v režii Marca Ferreriho. S Catherine Deneuveovou ho před kameru svedla komedie Slečinky z Rochefortu.

Významní režiséři

Na place ho režírovali také Jean Renoir, Jean-Pierre Melville či Alfred Hitchcock. Mistr hororu ho obsadil do thrilleru Topaz. Významná byla také Piccoliho spolupráce s Luisem Buñuelem. Objevil se v jeho snímcích Deník komorné, Kráska dne či Nenápadný půvab buržoazie.

Za Skok do prázdna (natočený v roce 1980 Marcem Bellocchiem) ho ocenil festival v Cannes. Několikrát byl nominován na francouzské filmové ocenění César i evropského „Oscara“, od něhož obdržel nakonec čestné ocenění. 

Jednou z posledních výrazných rolí Michela Piccoliho byla postava svatého otce ve snímku Máme papeže! z roku 2011.

Četl Havla, točil s Weissem

Jeho osud se propletl i s Československem. V březnu 1977 četl Piccoli spolu s Michaelem Lonsdalem v rámci večera za propuštění Václava Havla v Národním divadle v Chaillot Havlovu jednoaktovku Audience. A filmoval také s režisérem Jiřím Weissem, který se krátce před listopadem 1989 vrátil z emigrace, aby natočil  autobiografický příběh Marta a já