Pietu za Vlastu Chramostovou drží Národní divadla v Praze i Brně, loučí se i veřejnost

Nahrávám video

Na piazzetě Národního divadla v Praze vzniklo pietní místo, kde se mohou lidé poklonit památce Vlasty Chramostové, která zemřela v neděli ve věku 92 let. První česká scéna zároveň na historické budově vyvěsila černou vlajku. Právě ve zlaté kapličce se 14. října uskuteční rozloučení s uznávanou herečkou a chartistkou. K uctění památky této umělkyně se připojují i další místa, například Národní divadlo a konzervatoř v Brně.

Od pondělí mohou lidé pokládat svíčky nebo květiny k fotografii Vlasty Chramostové, umístěné na piazzetě mezi historickou budovou a Novou scénou Národního divadla. Pietní místo vzniklo i u nedaleké plastiky věnované bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi a příteli Chramostové, jehož nedožité 83. narozeniny připadající na 5. října si lidé také připomínají zapálenými svíčkami.

Poslední aplaus

Poslední rozloučení s herečkou se uskuteční na jevišti historické budovy Národního divadla 14. října v 11:00.

„Divadlo bude pro veřejnost otevřeno o půl hodiny dříve, bude možné položit květiny na forbínu a poklonit se rakvi. Připraveny budou také kondolenční knihy. Čestnou stráž u rakve paní Chramostové budou držet její kolegové a kolegyně a osobnosti z veřejného života. Celý obřad potrvá zhruba čtyřicet minut a zakončen bude vynášením rakve za potlesku všech přítomných,“ doplnil podrobnosti posledního sbohem tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk.

„Pohřeb má záštitu státu, odehrává se v jedné z klíčových státních institucí, vyvěšena bude česká vlajka, přítomní budou i političtí představitelé,“ ujistil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Prezidentská lóže zůstane prázdná. Miloš Zeman zašle podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou smuteční věnec.

Herečka a disidentka v pražském Národním divadle zažila po revoluci návrat poté, co se ji komunistický režim za protirežimní postoje pokoušel dvě desítky let umlčet. Ve zlaté kapličce pak působila téměř dvě dekády. Její první porevoluční rolí zde byla Kněžna Anežka. S jevištěm se úplně rozloučila v roce 2007 Babičkou ve stejnojmenné dramatizaci podle slavné knihy Boženy Němcové.

Možnost projevit úctu a soustrast mohou lidé také v sídle radnice Prahy 2 na náměstí Míru. Chramostová působila v Divadle na Vinohradech, které na tomto náměstí stojí, a později během normalizace se věnovala milované profesi v provizorním bytovém divadle v Čelakovského sadech. Praha 2 proto připravila na městském úřadu kondolenční listiny, kam mohou lidé zapsat své vzkazy. 

Vlastu Chramostovou si připomínají v rodném Brně

S Chramostovou se loučí veřejnost a herečtí kolegové i v Brně, kde se narodila, krátce po válce několik sezon působila a kde i chodila na konzervatoř. „Studovala zde v roce 1941 až 1945, tedy v období nacistické okupace,“ upřesnil její ředitel Pavel Maňásek. „Vyvěsili jsme životopis spolu s fotkou na naší nástěnce cti a černý smuteční prapor na budově školy.“

Černá vlajka visí také na budově Mahenova divadla, tedy scéně Národního divadla Brno. Městské divadlo Brno pak od úterý nabídne veřejnosti na recepci v Lidické ulici kondolenční knihu. Chramostová zde mimo jiné hrála, ještě jako konzervatoristka, v první premiéře této scény (tehdy ještě Svobodného divadla), kterou byla 14. června 1945 Manon Lescaut. 

„Počítáme také s tím, že ve spolupráci s panem ředitelem Stanislavem Mošou zde v den pohřbu, tedy v pondělí 14. října, od devíti ráno umožníme občanům vzdát poctu statečné a mimořádné ženě položením květin či zapálením svíček ve dvoraně divadla,“ doplnila k pietě za Vlastu Chramostovou v městském divadle  brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 6 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 11 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 15 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...