Pietu za Vlastu Chramostovou drží Národní divadla v Praze i Brně, loučí se i veřejnost

Nahrávám video

Na piazzetě Národního divadla v Praze vzniklo pietní místo, kde se mohou lidé poklonit památce Vlasty Chramostové, která zemřela v neděli ve věku 92 let. První česká scéna zároveň na historické budově vyvěsila černou vlajku. Právě ve zlaté kapličce se 14. října uskuteční rozloučení s uznávanou herečkou a chartistkou. K uctění památky této umělkyně se připojují i další místa, například Národní divadlo a konzervatoř v Brně.

Od pondělí mohou lidé pokládat svíčky nebo květiny k fotografii Vlasty Chramostové, umístěné na piazzetě mezi historickou budovou a Novou scénou Národního divadla. Pietní místo vzniklo i u nedaleké plastiky věnované bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi a příteli Chramostové, jehož nedožité 83. narozeniny připadající na 5. října si lidé také připomínají zapálenými svíčkami.

Poslední aplaus

Poslední rozloučení s herečkou se uskuteční na jevišti historické budovy Národního divadla 14. října v 11:00.

„Divadlo bude pro veřejnost otevřeno o půl hodiny dříve, bude možné položit květiny na forbínu a poklonit se rakvi. Připraveny budou také kondolenční knihy. Čestnou stráž u rakve paní Chramostové budou držet její kolegové a kolegyně a osobnosti z veřejného života. Celý obřad potrvá zhruba čtyřicet minut a zakončen bude vynášením rakve za potlesku všech přítomných,“ doplnil podrobnosti posledního sbohem tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk.

„Pohřeb má záštitu státu, odehrává se v jedné z klíčových státních institucí, vyvěšena bude česká vlajka, přítomní budou i političtí představitelé,“ ujistil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Prezidentská lóže zůstane prázdná. Miloš Zeman zašle podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou smuteční věnec.

Herečka a disidentka v pražském Národním divadle zažila po revoluci návrat poté, co se ji komunistický režim za protirežimní postoje pokoušel dvě desítky let umlčet. Ve zlaté kapličce pak působila téměř dvě dekády. Její první porevoluční rolí zde byla Kněžna Anežka. S jevištěm se úplně rozloučila v roce 2007 Babičkou ve stejnojmenné dramatizaci podle slavné knihy Boženy Němcové.

Možnost projevit úctu a soustrast mohou lidé také v sídle radnice Prahy 2 na náměstí Míru. Chramostová působila v Divadle na Vinohradech, které na tomto náměstí stojí, a později během normalizace se věnovala milované profesi v provizorním bytovém divadle v Čelakovského sadech. Praha 2 proto připravila na městském úřadu kondolenční listiny, kam mohou lidé zapsat své vzkazy. 

Vlastu Chramostovou si připomínají v rodném Brně

S Chramostovou se loučí veřejnost a herečtí kolegové i v Brně, kde se narodila, krátce po válce několik sezon působila a kde i chodila na konzervatoř. „Studovala zde v roce 1941 až 1945, tedy v období nacistické okupace,“ upřesnil její ředitel Pavel Maňásek. „Vyvěsili jsme životopis spolu s fotkou na naší nástěnce cti a černý smuteční prapor na budově školy.“

Černá vlajka visí také na budově Mahenova divadla, tedy scéně Národního divadla Brno. Městské divadlo Brno pak od úterý nabídne veřejnosti na recepci v Lidické ulici kondolenční knihu. Chramostová zde mimo jiné hrála, ještě jako konzervatoristka, v první premiéře této scény (tehdy ještě Svobodného divadla), kterou byla 14. června 1945 Manon Lescaut. 

„Počítáme také s tím, že ve spolupráci s panem ředitelem Stanislavem Mošou zde v den pohřbu, tedy v pondělí 14. října, od devíti ráno umožníme občanům vzdát poctu statečné a mimořádné ženě položením květin či zapálením svíček ve dvoraně divadla,“ doplnila k pietě za Vlastu Chramostovou v městském divadle  brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 5 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 8 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled