Pietu za Vlastu Chramostovou drží Národní divadla v Praze i Brně, loučí se i veřejnost

Nahrávám video
Památku Vlasty Chramostové může veřejnost uctít v Praze i Brně
Zdroj: ČT24

Na piazzetě Národního divadla v Praze vzniklo pietní místo, kde se mohou lidé poklonit památce Vlasty Chramostové, která zemřela v neděli ve věku 92 let. První česká scéna zároveň na historické budově vyvěsila černou vlajku. Právě ve zlaté kapličce se 14. října uskuteční rozloučení s uznávanou herečkou a chartistkou. K uctění památky této umělkyně se připojují i další místa, například Národní divadlo a konzervatoř v Brně.

Od pondělí mohou lidé pokládat svíčky nebo květiny k fotografii Vlasty Chramostové, umístěné na piazzetě mezi historickou budovou a Novou scénou Národního divadla. Pietní místo vzniklo i u nedaleké plastiky věnované bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi a příteli Chramostové, jehož nedožité 83. narozeniny připadající na 5. října si lidé také připomínají zapálenými svíčkami.

Poslední aplaus

Poslední rozloučení s herečkou se uskuteční na jevišti historické budovy Národního divadla 14. října v 11:00.

„Divadlo bude pro veřejnost otevřeno o půl hodiny dříve, bude možné položit květiny na forbínu a poklonit se rakvi. Připraveny budou také kondolenční knihy. Čestnou stráž u rakve paní Chramostové budou držet její kolegové a kolegyně a osobnosti z veřejného života. Celý obřad potrvá zhruba čtyřicet minut a zakončen bude vynášením rakve za potlesku všech přítomných,“ doplnil podrobnosti posledního sbohem tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk.

„Pohřeb má záštitu státu, odehrává se v jedné z klíčových státních institucí, vyvěšena bude česká vlajka, přítomní budou i političtí představitelé,“ ujistil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Prezidentská lóže zůstane prázdná. Miloš Zeman zašle podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou smuteční věnec.

Herečka a disidentka v pražském Národním divadle zažila po revoluci návrat poté, co se ji komunistický režim za protirežimní postoje pokoušel dvě desítky let umlčet. Ve zlaté kapličce pak působila téměř dvě dekády. Její první porevoluční rolí zde byla Kněžna Anežka. S jevištěm se úplně rozloučila v roce 2007 Babičkou ve stejnojmenné dramatizaci podle slavné knihy Boženy Němcové.

Možnost projevit úctu a soustrast mohou lidé také v sídle radnice Prahy 2 na náměstí Míru. Chramostová působila v Divadle na Vinohradech, které na tomto náměstí stojí, a později během normalizace se věnovala milované profesi v provizorním bytovém divadle v Čelakovského sadech. Praha 2 proto připravila na městském úřadu kondolenční listiny, kam mohou lidé zapsat své vzkazy. 

Vlastu Chramostovou si připomínají v rodném Brně

S Chramostovou se loučí veřejnost a herečtí kolegové i v Brně, kde se narodila, krátce po válce několik sezon působila a kde i chodila na konzervatoř. „Studovala zde v roce 1941 až 1945, tedy v období nacistické okupace,“ upřesnil její ředitel Pavel Maňásek. „Vyvěsili jsme životopis spolu s fotkou na naší nástěnce cti a černý smuteční prapor na budově školy.“

Černá vlajka visí také na budově Mahenova divadla, tedy scéně Národního divadla Brno. Městské divadlo Brno pak od úterý nabídne veřejnosti na recepci v Lidické ulici kondolenční knihu. Chramostová zde mimo jiné hrála, ještě jako konzervatoristka, v první premiéře této scény (tehdy ještě Svobodného divadla), kterou byla 14. června 1945 Manon Lescaut. 

„Počítáme také s tím, že ve spolupráci s panem ředitelem Stanislavem Mošou zde v den pohřbu, tedy v pondělí 14. října, od devíti ráno umožníme občanům vzdát poctu statečné a mimořádné ženě položením květin či zapálením svíček ve dvoraně divadla,“ doplnila k pietě za Vlastu Chramostovou v městském divadle  brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
před 1 hhodinou

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
před 3 hhodinami

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 16 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 20 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
včera v 12:07

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
včera v 11:31

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...