Ferda Mravenec, ragby a nacistické tábory. Film připomene dramatický život Ondřeje Sekory

Ondřej Sekora nebyl jenom autorem Ferdy Mravence. Rozmanitý odkaz výrazné osobnosti české kultury představí nový dokument České televize. Kromě umělecké a novinářské práce se tvůrci filmu zaměřili také na jeho dramatické životní osudy. Snímek bude mít premiéru na podzim, kdy uplyne 120 let od Sekorova narození.

Video Události v kultuře
video

Události v kultuře: Dokument o životě a díle Ondřeje Sekory

Ondřej Sekora byl přezdíván „Disney české knihy“. K namalování nejslavnější postavičky – Ferdy Mravence – ho přitom skutečně inspirovaly Disneyho grotesky. Rodák z Brna je poprvé uviděl ve dvacátých letech v Paříži jako novinář na stáži. „Dlouho jsem nevěděl, že to bude zrovna mravenec. Hledal jsem mezi hmyzem typ takového dělňáska,“ vzpomínal později.

Život a tvorba Ondřeje Sekory nyní zase inspirovaly dokumentární tvůrce. „Je až s podivem, že o tak významném člověku nebyl dosud natočen nějaký větší film. Ten snímek, který připravujeme, bude takovým shrnujícím dokumentem,“ říká režisér Pavel Jirásek.

„Divák si bude moci prohlédnout dosud nepublikovanou pozůstalost Ondřeje Sekory. Bylo velmi zajímavé vidět tu nejranější tvorbu, hrubý materiál k Ferdovi Mravencovi,“ doplňuje dramaturg Martin Polák.

Film se představí na 120. výročí narození

Kromě vzniku kreslené ikony film představí Sekorův dramatický osud. Na výsledek si diváci ČT počkají do září. Premiéru bude mít dokument na ČT art při příležitosti 120. výročí umělcova narození. Výstavu jeho tvorby pak v Brně od prosince nabídne Moravské zemské muzeum.

Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899. Původně měl být právníkem, ale kreslení a novinařina ho lákaly víc. V roce 1921 proto zanechal studií a stal se redaktorem Lidových novin.

Ve Francii, kam byl vyslán, aby odtud dodával sportovní cykly, ho okouzlila nejen soudobá kresba, ale také ragby. Dokonce napsal a ilustroval první česká pravidla tohoto sportu a působil jako trenér a rozhodčí.

Po návratu do pražské redakce dostal na starosti rubriku pro děti. Spojil tak svoje vlohy malířské i literární. Po nacistické okupaci se odmítl rozvést s manželkou židovského původu, za což byl těžce perzekvován. Nejdříve musel v roce 1941 opustit redakci Lidových novin a na zbytek války ztratil stálé zaměstnání. V letech 1944 a 1945 pak skončil v nacistických pracovních táborech Klein Stein a Osterode.

Také díky vynikající fyzické kondici tábory přežil a po válce se vrátil k umění. V roce 1952 opustil Státní nakladatelství dětské knihy a působil až do konce života jako volný spisovatel a ilustrátor. Zemřel 4. července 1967.