Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Nahrávám video

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.

Těžištěm výstavy jsou velkoformátové perforace a díla spojená s frotáží. Této technice se Šimotová věnovala v ateliéru, který měla v osmdesátých letech v nuceně opuštěném františkánském klášteře v Hostinném. „Tehdy se to chtělo rekonstruovat, už přijel buldozer, který tam užíral rajského dvora. Najednou jsem měla pocit, že potřebuju uchovat tu stopu. Začala jsem dělat frotáže, kresby těch kleneb a věcí, kterých jsem se dotýkala,“ popisovala později v dokumentu Jaroslava Brabce.

Prostřednictvím frotáže se obracela také k jiným postavám i k sobě samé. „Byla to pro ni svým způsobem meditace. Byla de facto filozofující básnířka, která tvorbu rozvíjela v oblasti výtvarného umění. To lze dobře doložit i prostřednictvím její literární tvorby, v jejích esejích, poznámkách, dopisech. Říkala: Čím jsem osobnější, tím jsem i univerzálnější,“ podotýká kurátor lounské výstavy Pavel Brunclík.

Šimotová neustále hledala nové využití papíru ve své tvorbě. Kromě kreseb z něj vytvářela i reliéfy a sochy. Celé její dílo prostupuje hlavně potřeba komunikace – se sebou, s druhými i s těmi, kteří už na světě nejsou.

Na výstavu v Lounech naváže výstava v pražském Museu Kampa, s jehož zakladatelkou Medou Mládkovou pojilo Šimotovou dlouholeté přátelství. V závěru roku se s tvorbou Šimotové budou moci setkat návštěvníci Moravské galerie v Brně, kde se mimo jiné vrátí k autorčině výstavě z poloviny osmdesátých let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 11 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 11 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 13 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
před 17 hhodinami

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.