Vycházejí dosud nepublikované Deníky Ondřeje Sekory z pracovního tábora. Výjimečný český umělec, jeden z tvůrců českého komiksu a autor Ferdy Mravence, se po nacistické okupaci odmítl rozvést s manželkou židovského původu. Proto prožil poslední léta války v internačním táboře. Právě tam si vedl deníky, jeden psaný a druhý kreslený.
Od Ferdy do koncentráku. Vyšly kreslené deníky Ondřeje Sekory z lágru
Jeden ze zakladatelů českého komiksu zachytil ve dvou denících drsnou dobu, kdy byl nucen na základě nacistických zákonů žít v pracovním táboře. „Unikátní deníky nám pozůstalí rodinní příslušníci zpřístupnili až letos,“ uvedl k trýznivému i satirickému svědectví ze života v pracovním táboře Ondřej Müller z nakladatelství Albatros, které knihu vydalo.
Usměvavý vězeň
Sekora byl za války perzekuován, protože jeho druhá manželka Ludmila byla židovského původu. Nejdříve musel v roce 1941 opustit redakci Lidových novin a na zbytek války ztratil stálé zaměstnání. Přečkával hlavně díky nakladateli Josefu Hokrovi, který mu vyplácel zálohy na budoucí reedice knih o Ferdovi Mravencovi. V letech 1944 a 1945 pak skončil v nacistických pracovních táborech Klein Stein a Osterode.
2 minuty
Vyšly kreslené deníky Ondřeje Sekory z lágru
Později se Sekora k této části života nerad vracel, ale svůj pobyt v lágrech zaznamenal v denících, které přinášejí propojení satirických kreseb s věcnými záznamy života v táboře, který autor zpestřoval humornými poznámkami a glosami. „Hned první obrázek, desky toho skicáře, ukazuje, že vězeň, i když je za mříží, tak se trochu usmívá. Už to svědčí o tom, že se snažil zachovávat jakýsi nadhled,“ říká Ondřej Müller.
Klíč k levicovému postoji
Grafik Tomáš Cikán dodává: „Pracovní tábor není procházka růžovým sadem, ale přitom estetika je pořád sekorovská. Jako kdyby si od Ferdy Mravence odskočil k tomu, jak namalovat koncentrák.“ Aby bylo možné si ilustrace prohlédnout, musí čtenář v knize rozříznout spojené listy. Nakladatelství tak chtělo zprostředkovat autentický zážitek, kdy si Ondřej Sekora sám vyráběl skicář z rozřezaných archů papíru.
Oba deníky jsou podle editora knihy Müllera klíčem k Sekorově poválečnému levicovému postoji. Ke snaze distancovat se od své prvorepublikové minulosti přispělo velkou měrou zklamání z chování „měšťanských elit“ během války i v táboře. Autor Ferdy Mravence v poválečných letech vstoupil do komunistické strany.
Pracovní i soukromý život Sekory včetně neznámých detailů přibližuje zájemcům dlouhodobá expozice, kterou postupně doplňuje Moravské zemské muzeum v Brně. V dokumentech a fotografiích z pozůstalosti se odráží celý Sekorův život od narození přes novinářskou kariéru po sklonek života se statusem zasloužilého umělce.
Dokumenty upozorňují také na jeho sportovní aktivity. Sekora například v Česku propagoval ragby, které poznal v Paříži. Jako žurnalista se podíval na Tour de France. Proslul sice hlavně jako autor knih pro děti, byl však také žurnalistou, průkopníkem komiksu, entomologem a sportovcem. Narodil se roku 1899 v Brně, zemřel v 67 letech v Praze.
