Pražské Divadlo ABC v české premiéře uvádí hořkou komedii ze současné Anglie Než hvězdy zapadnou. Odehrává se během svatebního dne, kdy najevo vyjdou věci, které měly zůstat nevyřčené.
Nevěsta Sylvia by si přála, aby její svatební den byl dokonalý. Nejprve jí ale nesedí šaty, pak dorazí nezvaná chaotická tetička a náladě nepřidává, že ženichem je polský imigrant, na kterého anglická rodina hledí skrz prsty. „Neznají se úplně dlouho. Jsou do sebe velmi zamilovaní a vlivem stresu kolem svatby ten den dojde i ke konfliktům, které třeba nezažili,“ podotýká představitelka Sylvie Marie Anna Myšičková.
V britském nastudování má postava ženicha východoevropský přízvuk. Městská divadla pražská do role přistěhovalce obsadila slovenského herce Ladislava Bédiho. „Měli bychom si uvědomit, že není důležité, odkud jsme, ale jací jsme. Všichni jsme lidi,“ formuluje poselství hry.
Komedie o vážných tématech
Mezi řádky tragikomedie vyplouvá kromě desetiletí starých rodinných křivd také téma brexitu a překotná historie někdejšího hornického regionu East Midlands. Právě za nenucený společenský přesah britská kritika dílo dramatičky Beth Steelové vyzdvihuje. „To pozadí je na tom velmi důležité. Imigrace, to se tam dneska řeší, kvůli čemu vlastně byl i brexit, se táhne jako červená nit britskou společností,“ dodává herečka Dana Batulková.
Původní uvedení v londýnském Národním divadle obdrželo britské divadelní ceny. Navzdory velmi specifickému historickému i kulturnímu zasazení děje je hra uváděná po celém světě. Například v Tokiu, Montrealu nebo v Athénách.
V Divadle ABC se dočkala české premiéry v nastudování uměleckého ředitele Mariána Amslera, který tak pokračuje v inscenování textů současných britských autorek. Podle režiséra hra otevírá současná témata, jako je nezaměstnanost, sociální nerovnost, xenofobie a rasismus i zamyšlení, co dnes vůbec znamená rodina.
„Střet konzervativních hodnot s novými vlivy a novými lidmi, kteří přichází, jsou otázky zabalené do komického rámce svatebního dne,“ uvedl Amsler ke hře. Zůstává přitom s otazníkem, jak po konci svatby spolu svatebčané budou moct žít dál. „Rodina je jakýmsi mikrokosmem státu a svatba, která má rodinu stmelovat, ji naopak rozbije. Možná, že navždy,“ připouští dramaturgyně Kristina Žantovská.
