Taneční inscenace Your Ghosts, My Shadows, uváděná v pražském divadle Komedie, ohledává prostor mezi minulostí a přítomností. Připravil ji v mezinárodní spolupráci soubor Lenka Vagnerová & Company.
Inscenaci pro šest tanečníků vytvořili choreografové Emilie Lericheová a Pascal Marty, s hudebním přispěním skladatele Wolffa Bergena. Zabývají se emocemi spojenými s odloučením a návratem a přechodem mezi tím, co bylo, a tím, co by mohlo být. „Ten příběh je o odchodech, o aktivním odcházení nebo aktivním zůstávání a jejich vlivu na lidi. A také o příbězích, které se mezi to propletly,“ upřesnilo choreografické duo tvůrců.
Jedna verze vyprávění se odehrává v minulosti, zatímco ta druhá v přítomnosti. Každý z choreografů se ujal jedné z časových linek. „Naše choreografické hlasy jsou poněkud odlišné. Můj svět v tomto kuse je rozhodně více abstraktní, což bych řekla, že je i minulost. I ta v naší hlavě získává neustále abstraktnější podobu,“ doplnila Lericheová.
Podstatná pro autory byla i práce s nasvícením. „Pocit z minulosti v sobě má hodně sépiových tónů, jsou to teplé barvy, nostalgické. Zatímco přítomnost je mnohem studenější. Velmi brutálním, krutá,“ vysvětlují.
Formující minulost
Na jeviště Divadla Komedie choreografie převedl soubor Lenka Vagnerová & Company. „Člověk by neměl žít v minulosti, ale ta minulost je velmi zásadní a kolikrát lidi formuje. Rozhodnutí a činy vidíme jenom jako výsledek, ale nevíme, co k nim lidi vedlo, proč řekli to, co řekli, nebo proč odešli,“ podotýká k inscenaci tanečník Adam Sojka.
Opouštění a zůstávání je podle tvůrců s přibývajícím věkem stále častějším tématem. „Když je vám čerstvě dvacet, je to docela zábava, je to něco riskantního a tyto volby jsou jednoduché. Ale čím jste starší, tím více je v sázce,“ míní. Někdy je přitom těžší zůstat než odejít, protože odcházení zároveň často znamená, že někdo zůstane opuštěný. Všechny tyto emoce se inscenace Your Ghosts, My Shadows snaží zprostředkovat.
