Magnesia Litera: Co tíží Radku Denemarkovou? Knihou roku 2018 jsou „čínské“ Hodiny z olova

Denemarkové nejnovější kniha vznikla během jejích cest do Číny.  Země, která si podle autorky vzala to nejhorší z komunismu i kapitalismu. „Obecně jsou tématem knihy choroby doby, ve které žiju, pohled na Evropu, na to, co se děje, čemu nerozumím a kde cítím nebezpečí,“ uvedla spisovatelka.

Nejlepší prózu loňského roku vybírali porotci z šesti nominovaných knih. Nakonec ukázali na Teorii podivnosti. Pavla Horáková ve vícevrstevnatém textu prostřednictvím postavy vědecké pracovnice ironicky komentuje krizi hodnot i středního věku.

O neustálém navracení se k minulosti a jejímu opakování pojednává publikace politologa Jacquese Rupnika nazvaná Střední Evropa je jako pták s očima vzadu (přečíst recenzi). Soubor politologických esejů o středoevropských událostech a kontextech 20. století byl oceněn Literou v kategorii publicistika.

„Cizopasníci nejsou vždycky zlí a vždycky oškliví, navíc my parazitologové je milujeme. Já třeba blechy,“ přiznává Jan Votýpka, který spolu s dalšími českými parazitology chtěl krásy svého oboru příblížit knihou O parazitech a lidech. Autoři za ni získali Literu pro naučnou literaturu.

Ocenění za poezii patří Ivanu Wernischovi. I loňskou sbírkou Pernambuco potvrzuje, že je významným současným básníkem. Vzpomínání na dětství a uplynulý svět prokládá v básních fanfarónským vyprávěním i banálními útržky. Jeho verše míří k tesknotě a ironii.

V kategorii literatura pro děti a mládež zvítězila Vendula Borůvková. Ke stému výročí vzniku republiky napsala knihu, v níž dějinná fakta nenásilně přibližuje dětským čtenářům. Příběh s názvem 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo vypráví o desetiletém fotbalistovi Jendovi, jehož otec se rozhodne přestěhovat na Slovensko a později na Podkarpatskou Ukrajinu.

Z titulu Objev roku se může těšit japanoložka Anna Cima. O Japonsku je i její románový debut Probudím se na Šibuji (více o knize), v němž druhé já hlavní hrdinky uvízne v Tokiu. V něm pobývá momentálně také talentovaná autorka. Z hlavního japonského města vzkázala, že by byla ráda, aby ocenění od Magnesie Litery přitáhlo více pozornosti k překladům z japonské literatury, nejen čtenářů, ale i nakladatelů.

Nejlepší překlad se povedl Jitce Vrbové. Oceněna byla mimo jiné za to, jak se popasovala s norským námořnickým a rybářským slangem. Kniha o moři Mortena A. Strøksnese propojuje příběh dvou přátel, kteří se rozhodnou chytnout mýty opředeného žraloka grónského, a esej o moři, jeho dějinách a vztahu k civilizaci i literatuře. 

O nakladatelský čin roku 2018 se postaralo nakladatelství Mladá fronta, které vydalo sedmisvazkové komentované Spisy Bohumila Hrabala. Edičně je připravili Jiří Pelán a Václav Kadlec.

Cenu čtenářů si odnáší válečný reportér a někdejší zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó. Na dramatické zážitky z frontových linií, teroristických útoků i revolucí a převratů vzpomínal v knize nazvané Za oponou války (více o knize). Nominován za ni byl také v  kategorii publicistika.

Literární um hledá Magnesia Litera nejen v tištěných knihách, ale i na internetu. Součástí cen je už několikátý rok také Blog roku. Z nominací vybraných porotci ten vítězný vybírají čtenáři. V letošním ročníku největší pozornost přitáhl Zápisník alkoholičky. Michaela Dufková na osobně laděném blogu popisuje svůj boj se závislostí.