Spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková je autorkou Knihy roku 2018. Za mnohovrstevnatý román ze současné Číny Hodiny z olova získala už svou čtvrtou cenu Magnesia Litera. Do Asie shodou okolností přesahuje i objev roku Probudím se na Šibuji, prozaický debut Anny Cimy. V kategorii próza si nejlépe vedla prvotina Teorie podivnosti, naopak za poezii byl oceněn významný básník Ivan Wernisch.
Magnesia Litera: Co tíží Radku Denemarkovou? Knihou roku 2018 jsou „čínské“ Hodiny z olova
- Kniha roku: Hodiny z olova (Radka Denemarková)
- Próza: Teorie podivnosti (Pavla Horáková)
- Poezie: Pernambuco (Ivan Wernisch)
- Kniha pro děti a mládež: 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo (Vendula Borůvková)
- Naučná literatura: O parazitech a lidech (Jan Votýpka a kol.)
- Nakladatelský čin: Spisy Bohumila Hrabala (Václav Kadlec, Jiří Pelán)
- Publicistika: Střední Evropa je pták s očima vzadu (Jacqeus Rupnik)
- Objev: Probudím se na Šibuji (Anna Cima)
- Překlad: Jitka Vrbová (Kniha o moři)
- Blog: Zápisník alkoholičky
Hodiny z olova jsou nejrozsáhlejším románem Radky Denamarkové. Autorky, kterou už Magnesia Litera ocenila za publicistiku (Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, 2009), prózu Peníze od Hitlera (2007) a také za překlad novely Rozhoupaný dech německé nobelistky Herty Müllerové (2011).
Denemarkové nejnovější kniha vznikla během jejích cest do Číny. Země, která si podle autorky vzala to nejhorší z komunismu i kapitalismu. „Obecně jsou tématem knihy choroby doby, ve které žiju, pohled na Evropu, na to, co se děje, čemu nerozumím a kde cítím nebezpečí,“ uvedla spisovatelka.
Nominace Magnesia Litera 2018: Hodiny z olova (zdroj: ČT24)
Nejlepší prózu loňského roku vybírali porotci z šesti nominovaných knih. Nakonec ukázali na Teorii podivnosti. Pavla Horáková ve vícevrstevnatém textu prostřednictvím postavy vědecké pracovnice ironicky komentuje krizi hodnot i středního věku.
Nominace Magnesia Litera 2018: Teorie podivnosti (zdroj: ČT24)
O neustálém navracení se k minulosti a jejímu opakování pojednává publikace politologa Jacquese Rupnika nazvaná Střední Evropa je jako pták s očima vzadu (přečíst recenzi). Soubor politologických esejů o středoevropských událostech a kontextech 20. století byl oceněn Literou v kategorii publicistika.
Nominace Magnesia Litera 2018: Střední Evropa je jako pták s očima vzadu (zdroj: ČT24)
„Cizopasníci nejsou vždycky zlí a vždycky oškliví, navíc my parazitologové je milujeme. Já třeba blechy,“ přiznává Jan Votýpka, který spolu s dalšími českými parazitology chtěl krásy svého oboru příblížit knihou O parazitech a lidech. Autoři za ni získali Literu pro naučnou literaturu.
Nominace Magnesia Litera 2018: O parazitech a lidech (zdroj: ČT24)
Ocenění za poezii patří Ivanu Wernischovi. I loňskou sbírkou Pernambuco potvrzuje, že je významným současným básníkem. Vzpomínání na dětství a uplynulý svět prokládá v básních fanfarónským vyprávěním i banálními útržky. Jeho verše míří k tesknotě a ironii.
Nominace Magnesia Litera 2018: Pernambuco (zdroj: ČT24)
V kategorii literatura pro děti a mládež zvítězila Vendula Borůvková. Ke stému výročí vzniku republiky napsala knihu, v níž dějinná fakta nenásilně přibližuje dětským čtenářům. Příběh s názvem 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo vypráví o desetiletém fotbalistovi Jendovi, jehož otec se rozhodne přestěhovat na Slovensko a později na Podkarpatskou Ukrajinu.
Nominace Magnesia Litera 2018: 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo (zdroj: ČT24)
Z titulu Objev roku se může těšit japanoložka Anna Cima. O Japonsku je i její románový debut Probudím se na Šibuji (více o knize), v němž druhé já hlavní hrdinky uvízne v Tokiu. V něm pobývá momentálně také talentovaná autorka. Z hlavního japonského města vzkázala, že by byla ráda, aby ocenění od Magnesie Litery přitáhlo více pozornosti k překladům z japonské literatury, nejen čtenářů, ale i nakladatelů.
Nominace Magnesia Litera 2018: Probudím se na Šibuji (zdroj: ČT24)
Nejlepší překlad se povedl Jitce Vrbové. Oceněna byla mimo jiné za to, jak se popasovala s norským námořnickým a rybářským slangem. Kniha o moři Mortena A. Strøksnese propojuje příběh dvou přátel, kteří se rozhodnou chytnout mýty opředeného žraloka grónského, a esej o moři, jeho dějinách a vztahu k civilizaci i literatuře.
Nominace Magnesia Litera 2018: Kniha o moři (zdroj: ČT24)
O nakladatelský čin roku 2018 se postaralo nakladatelství Mladá fronta, které vydalo sedmisvazkové komentované Spisy Bohumila Hrabala. Edičně je připravili Jiří Pelán a Václav Kadlec.
Nominace Magnesia Litera 2018: Spisy Bohumila Hrabala (zdroj: ČT24)
Cenu čtenářů si odnáší válečný reportér a někdejší zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó. Na dramatické zážitky z frontových linií, teroristických útoků i revolucí a převratů vzpomínal v knize nazvané Za oponou války (více o knize). Nominován za ni byl také v kategorii publicistika.
Nominace Magnesia Litera 2018: Za oponou války (zdroj: ČT24)
Literární um hledá Magnesia Litera nejen v tištěných knihách, ale i na internetu. Součástí cen je už několikátý rok také Blog roku. Z nominací vybraných porotci ten vítězný vybírají čtenáři. V letošním ročníku největší pozornost přitáhl Zápisník alkoholičky. Michaela Dufková na osobně laděném blogu popisuje svůj boj se závislostí.
GALERIE
magnesia litera