Česká japanoložka Anna Cima vydala v srpnu svou prvotinu, která je podle nadšených ohlasů příslibem nového talentu na tuzemské literární scéně. Kniha Probudím se na Šibuji je čtivým stylem napsaný poutavý příběh, v němž se míchají české a japonské reálie. V Japonsku také sedmadvacetiletá autorka v současnosti žije.
Japanologie člověka rozštěpuje, přiznává autorka talentovaného debutu Probudím se na Šibuji
Hlavní hrdinkou příběhu je studentka Jana, s níž má autorka nemálo společného. První kontakty s japonskou kulturou pro ni představuje režisér Akira Kurosawa, jeden z jeho filmových samurajů, herec Toširó Mifune, a spisovatel Haruki Murakami. Když se pak Jana v sedmnácti letech vydá do Tokia, propadne kouzlu čtvrti Šibuja.
„Mísí se zde cizinci s kulturou mladých, člověk tu může narazit na spoustu bizarních, zajímavých situací. Dost na nás tehdy působila tamní japonská kultura, znaky vyvěšené na domech, neonové nápisy a podobně,“ popisuje svou vlastní první návštěvu v této čtvrti autorka. I v knize se prolíná a kontrastuje globalizovaný svět mladých Japonců se světem tradic jejich kultury.
Hlavní hrdinka chce v Japonsku zůstat navždy a toto přání se jí splní i s následky, jaké to pro dívku může mít. Anna Cima hlavní postavu rozdvojila: Zatímco mladší Jana dál bloudí v kruhu po čtvrti Šibuja, její starší já studuje v Praze japanologii a pátrá po osudu zapomenutého autora Kawašity.
„S japanologií je to tak: Když jste v Praze, toužíte být v Japonsku, když jste v Japonsku, toužíte se vrátit do Prahy. Je to krásné a je to těžké a člověka to nějakým způsobem vnitřně rozštěpuje,“ přiznává autorka, že do rozpolcení hlavní hrdinky promítla své vlastní pocity.
A povedlo se jí to přesvědčivě, jak dokládá vysoké hodnocení její prvotiny od kritiků i čtenářů. Anna Cima je prý pozitivními ohlasy příjemně zaskočena, za spisovatelku se ale zatím nepovažuje, plně ji zaměstnává studium japonské kultury. Nicméně napsání další knihy v budoucnu neodmítá.