Japanologie člověka rozštěpuje, přiznává autorka talentovaného debutu Probudím se na Šibuji

3 minuty
Talentovaný debut české japanoložky
Zdroj: ČT24

Česká japanoložka Anna Cima vydala v srpnu svou prvotinu, která je podle nadšených ohlasů příslibem nového talentu na tuzemské literární scéně. Kniha Probudím se na Šibuji je čtivým stylem napsaný poutavý příběh, v němž se míchají české a japonské reálie. V Japonsku také sedmadvacetiletá autorka v současnosti žije.

Hlavní hrdinkou příběhu je studentka Jana, s níž má autorka nemálo společného. První kontakty s japonskou kulturou pro ni představuje režisér Akira Kurosawa, jeden z jeho filmových samurajů, herec Toširó Mifune, a spisovatel Haruki Murakami. Když se pak Jana v sedmnácti letech vydá do Tokia, propadne kouzlu čtvrti Šibuja.

„Mísí se zde cizinci s kulturou mladých, člověk tu může narazit na spoustu bizarních, zajímavých situací. Dost na nás tehdy působila tamní japonská kultura, znaky vyvěšené na domech, neonové nápisy a podobně,“ popisuje svou vlastní první návštěvu v této čtvrti autorka. I v knize se prolíná a kontrastuje globalizovaný svět mladých Japonců se světem tradic jejich kultury.

Ukázka z knihy Probudím se na Šibuji
Zdroj: ČT24/Paseka

Hlavní hrdinka chce v Japonsku zůstat navždy a toto přání se jí splní i s následky, jaké to pro dívku může mít. Anna Cima hlavní postavu rozdvojila: Zatímco mladší Jana dál bloudí v kruhu po čtvrti Šibuja, její starší já studuje v Praze japanologii a pátrá po osudu zapomenutého autora Kawašity. 

„S japanologií je to tak: Když jste v Praze, toužíte být v Japonsku, když jste v Japonsku, toužíte se vrátit do Prahy. Je to krásné a je to těžké a člověka to nějakým způsobem vnitřně rozštěpuje,“ přiznává autorka, že do rozpolcení hlavní hrdinky promítla své vlastní pocity.

Ukázka z knihy Probudím se na Šibuji
Zdroj: ČT24/Paseka

A povedlo se jí to přesvědčivě, jak dokládá vysoké hodnocení její prvotiny od kritiků i čtenářů. Anna Cima je prý pozitivními ohlasy příjemně zaskočena, za spisovatelku se ale zatím nepovažuje, plně ji zaměstnává studium japonské kultury. Nicméně napsání další knihy v budoucnu neodmítá.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Velký knižní čtvrtek přináší Andersenovy pohádky i příběh Gazy od Jakuba Szántó

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.
před 4 hhodinami

Louvre představuje umění z doby Rudolfa II.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.
před 10 hhodinami

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
před 19 hhodinami

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
18. 3. 2025

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
17. 3. 2025

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
17. 3. 2025

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
17. 3. 2025Aktualizováno17. 3. 2025
Načítání...