Kamenné srdce si podmanilo festival dokumentů Jeden svět

Nahrávám video
Porotci na festivalu Jeden svět udělovali ceny
Zdroj: ČT24

Cenu za nejlepší film si z festivalu Jeden svět odnesli tvůrci dokumentu Kamenné srdce. Poroty udělily celkem sedm cen – v kategoriích Mezinárodní soutěž, Máte právo vědět a Česká soutěž. Nyní se přehlídka přesouvá do dalších pětatřiceti měst v Česku.

Mezinárodní porota vybírala z celkem dvanácti snímků reprezentujících nové způsoby, jak ukázat lidská práva v dokumentárním filmu.

Vítězné Kamenné srdce režisérů Claire Billetové a Oliviera Jobarda sleduje příběh afghánského uprchlíka Quorbána a pojednává o hledání vlastní identity. „Plynutí, tempo a struktura filmu vrství porozumění v průběhu času způsobem, který udržuje diváka v soustředění od začátku až do konce. Tvůrci byli velmi ctižádostiví a své ambice úspěšně vtělili do jímavého vykreslení cesty od chlapectví k dospělosti, která se odvíjí v žalostných podmínkách,“ zdůvodňuje své rozhodnutí porota.

Cenu za nejlepší režii si převzal Mads Brügger, autor dokumentu Odložený případ Hammarskjöld. Porotci ocenili „spletitý, detaily nabitý film, který odhaluje velikost režisérových ambic i jeho netradiční, sebeironický humor, s nimiž se zabývá zločinem, jehož dopady nás pronásledují dodnes.“  

Zvláštní cena zamířila ke Carlu Javérovi, který se ve scénickém experimentu Rekonstrukce Utøyi pokusil zprostředkovat zážitek z útoku na norský letní tábor v roce 2011. „Film nabízí šokující a překvapivý pohled na paměť, žal a způsob, jakým se mladí přeživší pokoušejí pochopit nepochopitelné,“ zní zdůvodnění poroty.

Revolta začala kvůli univerzitě

Porota Václava Havla vybírala z dokumentů uváděných v kategorii Máte právo vědět, která oceňuje film, jenž výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv.

Nejlepším v této kategorii se stal film Tohle všechno musí skončit jihoafrického režiséra Rehada Desaiho. Podrobně rekapituluje cestu studentského hnutí, které bojovalo proti vysokým poplatkům na univerzitě v Johannesburgu, a nakonec přerostlo do celonárodních protestů proti společenské nerovnosti.

Zaujal také příběh francouzského farmáře Cédrica, který ve svém skromném obydlí nechal bydlet stovky uprchlíků putujících z Afriky do Evropy. Zachytil jej dokument Kam tě vítr zavane režiséra Michela Toescy – a ten za něj získal zvláštní cenu.

České dokumenty

Již potřetí byly oceněny nejlepší dokumenty z české produkce. Do soutěže šlo dvanáct snímků, hned osm z nich mělo na festivalu premiéru. Nejvíce zaujal film Dobrá smrt režiséra Tomáše Krupy. „Je příběhem Angličanky, která se rozhodla po několikaletém boji s nevyléčitelnou chorobou, se svalovou dystrofií, dobrovolně ukončit svůj život za asistence lékaře ve Švýcarsku. V zemi, kde ona žije, to zákon nedovoluje,“ popsal režisér Krupa.

Zvláštní cena patří režisérce Evě Tomanové a psychologicky laděnému dokumentu Začít znovu. Vypráví příběh sňatkového podvodníka Mirka a jeho poslední oběti Moniky, která čeká, až jejího vyvoleného propustí z vězení.

Studentská porota ocenila film #FollowMe, který ukazuje pozadí fungování Instagramu – jedné z nejoblíbenějších sociálních sítí současnosti. Letošní novinkou je regionální porota, která se skládá ze tří zástupců regionálních festivalů. I ji zaujal scénický experiment Rekonstrukce Utøyi.

Divácky nejúspěšnějším se stal autorský snímek Příběh cesty kolem světa režisérské dvojice Gwendolin Weisserové a Patricka Allgaiera. Ukazuje netradiční způsob cestování, který se stává stále populárnější. Gwen a Patrick totiž svou čtyřletou cestu skrze Asii a střední Ameriku absolvují bez použití letadla — jako stopaři, nebo autobusy, vlaky a v několika případech také na lodích. Poslední část zpátky domů do Německa nakonec dojdou pěšky.

Jeden svět v Praze promítl 117 dokumentárních filmů ve čtrnácti tematických kategoriích. Nedělní projekcí vítězných filmů festival v metropoli končí a přesouvá do dalších měst po celém Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...