Kamenné srdce si podmanilo festival dokumentů Jeden svět

Nahrávám video

Cenu za nejlepší film si z festivalu Jeden svět odnesli tvůrci dokumentu Kamenné srdce. Poroty udělily celkem sedm cen – v kategoriích Mezinárodní soutěž, Máte právo vědět a Česká soutěž. Nyní se přehlídka přesouvá do dalších pětatřiceti měst v Česku.

Mezinárodní porota vybírala z celkem dvanácti snímků reprezentujících nové způsoby, jak ukázat lidská práva v dokumentárním filmu.

Vítězné Kamenné srdce režisérů Claire Billetové a Oliviera Jobarda sleduje příběh afghánského uprchlíka Quorbána a pojednává o hledání vlastní identity. „Plynutí, tempo a struktura filmu vrství porozumění v průběhu času způsobem, který udržuje diváka v soustředění od začátku až do konce. Tvůrci byli velmi ctižádostiví a své ambice úspěšně vtělili do jímavého vykreslení cesty od chlapectví k dospělosti, která se odvíjí v žalostných podmínkách,“ zdůvodňuje své rozhodnutí porota.

Cenu za nejlepší režii si převzal Mads Brügger, autor dokumentu Odložený případ Hammarskjöld. Porotci ocenili „spletitý, detaily nabitý film, který odhaluje velikost režisérových ambic i jeho netradiční, sebeironický humor, s nimiž se zabývá zločinem, jehož dopady nás pronásledují dodnes.“  

Zvláštní cena zamířila ke Carlu Javérovi, který se ve scénickém experimentu Rekonstrukce Utøyi pokusil zprostředkovat zážitek z útoku na norský letní tábor v roce 2011. „Film nabízí šokující a překvapivý pohled na paměť, žal a způsob, jakým se mladí přeživší pokoušejí pochopit nepochopitelné,“ zní zdůvodnění poroty.

Revolta začala kvůli univerzitě

Porota Václava Havla vybírala z dokumentů uváděných v kategorii Máte právo vědět, která oceňuje film, jenž výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv.

Nejlepším v této kategorii se stal film Tohle všechno musí skončit jihoafrického režiséra Rehada Desaiho. Podrobně rekapituluje cestu studentského hnutí, které bojovalo proti vysokým poplatkům na univerzitě v Johannesburgu, a nakonec přerostlo do celonárodních protestů proti společenské nerovnosti.

Zaujal také příběh francouzského farmáře Cédrica, který ve svém skromném obydlí nechal bydlet stovky uprchlíků putujících z Afriky do Evropy. Zachytil jej dokument Kam tě vítr zavane režiséra Michela Toescy – a ten za něj získal zvláštní cenu.

České dokumenty

Již potřetí byly oceněny nejlepší dokumenty z české produkce. Do soutěže šlo dvanáct snímků, hned osm z nich mělo na festivalu premiéru. Nejvíce zaujal film Dobrá smrt režiséra Tomáše Krupy. „Je příběhem Angličanky, která se rozhodla po několikaletém boji s nevyléčitelnou chorobou, se svalovou dystrofií, dobrovolně ukončit svůj život za asistence lékaře ve Švýcarsku. V zemi, kde ona žije, to zákon nedovoluje,“ popsal režisér Krupa.

Zvláštní cena patří režisérce Evě Tomanové a psychologicky laděnému dokumentu Začít znovu. Vypráví příběh sňatkového podvodníka Mirka a jeho poslední oběti Moniky, která čeká, až jejího vyvoleného propustí z vězení.

Studentská porota ocenila film #FollowMe, který ukazuje pozadí fungování Instagramu – jedné z nejoblíbenějších sociálních sítí současnosti. Letošní novinkou je regionální porota, která se skládá ze tří zástupců regionálních festivalů. I ji zaujal scénický experiment Rekonstrukce Utøyi.

Divácky nejúspěšnějším se stal autorský snímek Příběh cesty kolem světa režisérské dvojice Gwendolin Weisserové a Patricka Allgaiera. Ukazuje netradiční způsob cestování, který se stává stále populárnější. Gwen a Patrick totiž svou čtyřletou cestu skrze Asii a střední Ameriku absolvují bez použití letadla — jako stopaři, nebo autobusy, vlaky a v několika případech také na lodích. Poslední část zpátky domů do Německa nakonec dojdou pěšky.

Jeden svět v Praze promítl 117 dokumentárních filmů ve čtrnácti tematických kategoriích. Nedělní projekcí vítězných filmů festival v metropoli končí a přesouvá do dalších měst po celém Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 1 hhodinou

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 13 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 19 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.