V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
Podle ředitele lipského výstaviště Martina Buhla-Wagnera letos přijelo 2044 vystavovatelů, loni jich bylo o čtyři méně. Výstavní plocha je také o něco větší než loni. „Rostoucí plocha, stabilní počet vystavovatelů – to vůbec není samozřejmost na trhu, který čelí takovému tlaku,“ podotkl Buhl-Wanger pro agenturu DPA. Návštěvníkům zůstane veletrh otevřený do neděle.
Slavnostní zahájení provázel protest z řad německých umělců. Vadí jim zásah tamního konzervativního ministra kultury Wolframa Weimera proti třem levicovým knihkupectvím, které nechal kvůli údajně „relevantním zjištěním pro ochranu ústavy“ vyškrtnout z německé ceny knihkupců a poté její předávání v rámci veletrhu zrušil úplně, vysvětluje německý rozhlas Deutschlandfunk.
Letošní ročník nemá v rozporu s tradicí hlavní hostující zemi; pozornost se soustředí na řeku Dunaj a na literaturu ve státech, kterými protéká. S knižním veletrhem je spojena také akce Leipzig liest (Lipsko čte), nabízející autorská čtení na různých místech, včetně zoologické zahrady či břehu jezera.
Česko přivezlo Pilátovou, Hlauča či Hájíčka
Český veletržní stánek i letos zájemce o literaturu vítá osvědčeným sloganem „Ahoj!“. Tuzemskou tvorbu tam reprezentuje například Markéta Pilátová. Německým čtenářům přibližuje knihu pro děti Bába Bedla. Příběh o dětské pospolitosti, která překoná všechny překážky, třeba i válku, vyšel vloni v německém překladu Die Maronenmatrone. Pilátová se ve svých textech opakovaně vrací i k námětu česko-německého soužití. „Líbí se mi němčina jako jazyk a myslím si, že Německo dneska z velké části podporuje českou literaturu,“ uvedla autorka.
K Němcům se dostala už i Kniha roku 2024 v cenách Magnesia Litera, tedy prvotina Miroslava Hlauča Letnice. Vyprávění evokující magický realismus se odehrává v české vesničce na sklonku rakousko-uherské monarchie. „Bavil jsem se už asi se dvěma německými čtenáři a zdá se, že v tom vycítili ten humor,“ popisuje Hlaučo dosavadní zahraniční reakce. Na lipském veletrhu svou tvorbu představují také Michal Ajvaz, Jiří Hájíček, Marek Torčík či Vratislav Maňák.
Příprava na Frankfurt
Větší pozornost se na tuzemskou literaturu upře na podzim, kdy Česko bude hlavním hostem Frankfurtského knižního veletrhu, největší akce svého druhu na světě. Prezentovat se bude pod heslem Země na pobřeží, které odkazuje na Zimní pohádku od Williama Shakespeara. Anglický dramatik v ní umístil Bohemii, tedy Čechy, na mořské pobřeží.
Kvůli chystaným škrtům v rozpočtu českého ministerstva kultury vyzval na konci února spisovatel a šéfredaktor časopisu Host Jan Němec k bojkotu frankfurtské výstavy. Nyní to ale vypadá na hojnou účast. „Máme potvrzeno sedmdesát účastí,“ prozradil programový ředitel projektu Czechia 2026 Martin Krafl.
Už na závěr loňského ročníku frankfurtského veletrhu začal symbolicky Rok české kultury. Organizátoři se během něj snaží v Německu, v Rakousku a ve Švýcarsku zviditelnit českou kulturu a především literaturu. Jedna z akcí roku kultury se konala například i na okraj únorové Mnichovské bezpečnostní konference. Se spisovateli Jáchymem Topolem a Tomášem Kafkou na ní vystoupil i prezident Petr Pavel.
