Po pauze zapříčiněné pandemií covidu-19 se opět pro veřejnost otevírá v plném rozsahu Lipský knižní veletrh. Na jedné z největších literárních událostí Evropy se představí na dva tisíce vystavovatelů ze čtyř desítek zemí, včetně České republiky. Hlavním hostem je letos Rakousko. Na veletrhu se potkávají ruští a ukrajinští tvůrci, udělení jedné z cen v předvečer akce se setkalo s kritikou části ukrajinské komunity. Cenu za evropské porozumění totiž obdržela ruská básnířka Marija Stěpanovová.
Lipský knižní veletrh se vrací, na úvod se dočkal kritiky za cenu pro ruskou básnířku
Již ve středu udělil veletrh knižní cenu za evropské porozumění ruské básnířce a esejistce Mariji Stěpanovové za soubor Mädchen ohne Kleider (Dívka bez šatů). Poprvé v historii ocenění zvítězila básnická sbírka. Porota ocenila, že Stěpanovová „brání ženské tělo proti mocenské nerovnováze“.
Vyzdvihuje také autorčin retrospektivní pohled na stalinismus a rozpad Sovětského svazu, jež autorka prolíná s rodinnou historií. Nejen v této sbírce, ale i v dřívější oceňované próze Památce paměti, v níž představuje příběh vlastní ruské, respektive sovětské rodiny s židovskými a ukrajinskými kořeny. Kniha vyšla i česky.
Ruština není „výhradní vlastnictví“
Stěpanovová je v německých literárních kruzích známá, už několik let žije v exilu v Berlíně. „Uprostřed tohoto šílenství, uprostřed války Ruska proti Ukrajině, udělujeme cenu za evropské porozumění ruské autorce. Náš postoj je jasný: stojíme pevně na straně Ukrajiny. Hledáme však také cestu porozumění, cestu diplomacie. Důležitým místem pro to je i knižní veletrh, který tradičně tvoří důležité rozhraní s východní Evropou,“ uvedl lipský primátor Burkhard Jung.
Výběr letošní laureátky se neobešel bez kritiky. Web německé veřejnoprávní společnosti Deutsche Welle píše, že část ukrajinské komunity považuje ocenění rusky píšícího autora za urážku jejich země.
„Určitě chápu pocity svých ukrajinských kolegů,“ reagovala Stěpanovová. Dodala ale, že i Ukrajinci by měli mít zájem na tom, aby ruština nezůstala „výhradním vlastnictví těch, kteří válku rozpoutali“. Připomněla rovněž, že ruština je mateřským jazykem i mnohých občanů Ukrajiny.
Šéf veletrhu: Rusy a Ukrajince oddělovat nebudeme
Ministryně kultury a médií Claudia Rothová při zahájení veletrhu připomněla „nezadržitelnou sílu literatury a umění, které se autokraté a diktátoři bojí“. Stejnou pozornost jako Rusům, kteří hájí otevřenou společnost, chce veletrh věnovat i běloruským autorům.
Nechybí ani ukrajinský stánek. „V Lipsku to tedy bude tak, že se zde ruští a ukrajinští autoři a autorky budou potkávat. Nebudeme je uzavírat do jejich vlastních panelových debat,“ uvedl během příprav letošního ročníku ředitel festivalu Oliver Zille.
Začíná Lipský knižní veletrh (zdroj: ČT24)
„V přístupu k Rusku je to de facto tak, že žádné ruské nakladatelství a ani žádná ruská státní organizace se na veletrh nepřihlásily, takže jsem na to nemusel reagovat,“ uvedl rovněž. „Pokud by se tak ale stalo, ruskou státní organizaci bychom na veletrhu nedovolili, soukromá nakladatelství však ano,“ poznamenal.
Na úvod ročníku se uděluje ještě cena Lipského knižního veletrhu. Týká se titulů vybraných z beletrie, překladu a literatury faktu či esejistiky. Letošními laureáty jsou autor, divadelní tvůrce a nakladatel Dinçer Güçyeter za debutový román Unser Deutschlandmärchen (Naše německá pohádka), Regina Scheerová za knihu o osudech Židovky Herthy Gordonové-Walcherové a o jejím zapojení do levicového hnutí a útěku před nacisty a Johanna Schweringová, která do němčiny převedla knihu Las primas (Sestřenice) argentinské spisovatelky Aurory Venturiniové. V minulosti se mezi nominované dostal Jaroslav Rudiš díky svému prvnímu německy psanému románu Winterbergova poslední cesta.
Ahoj, tady česká literatura
Pořadatelé očekávají, že literatura na veletrh přiláká na 130 tisíc návštěvníků, což ale bude výrazně méně než v předpandemickém roce 2019, kdy si ho nenechalo ujít 286 tisíc lidí. Tehdy bylo – po téměř čtvrtstoletí – hlavním hostem Česko, jehož prezentace byla ještě podpořena Českým kulturním rokem v Lipsku.
Otevření letošního českého stánku je spojeno s oslavami padesátého výročí partnerství Lipska a Brna. Účastní se ho proto zástupci obou měst. Návštěvníky opět přivítá sloganem „Ahoj!“ a představuje především české knihy přeložené do němčiny a angličtiny.
Český stánek na Lipském knižním veletrhu 2023
Vystaveny zde jsou také aktuální oceňované a kritiky vyzdvihované knižní tituly na českém trhu z ročenky New Czech Books a literatura pro děti a mládež. „Pak jsou tady ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví vystaveny tituly ze soutěže Nejkrásnější české knihy,“ dodal šéf Českého literárního centra Martin Krafl.
Lipský knižní veletrh potrvá do 30. dubna, pro návštěvníky připravil na tři tisíce doprovodných akcí, které se konají po celém městě. Čeští autoři se tradičně účastní i doprovodného festivalu autorského čtení Leipzig liest (Lipsko čte). Čtenáři se tak budou moci setkat mimo jiné s Markem Tomanem, Kateřinou Tučkovou, Annou Bolavou nebo Jaroslavem Rudišem.