Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Nahrávám video

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.

Povídkami přispělo do knihy sedmnáct autorů z obou stran hranice – z té české například Ondřej Neff. Sousedé zase ukazují, že polská fantastika není jen Stanislaw Lem a Andrzej Sapkowski. „Pro mě byl ten úkol jednoduchý: měl jsem vybrat takovou skupinu polských Avengers,“ říká Ćwiek, který antologii sestavoval.

A přispěl do ní i titulní povídkou. Zasadil ji do světa, v němž je možné si najmout člověka a okamžitě ho k sobě teleportovat. Hlavním hrdinou je fotograf, kterého má na vodítku narcistní ministr. „Tento fotograf se zaplete do vážného politicko-gangsterského dobrodružství,“ prozradil autor.

Druhý editor antologie Kyša, píšící pod jménem František Kotleta, zase vyslal na poslední misi bývalé agenty Státní bezpečnosti. Poprat se musí s démonem, jehož v osmdesátých letech vyvolal psychotronik Zdeněk Rejdák. „Se současnou politickou situací to nemá nic společného,“ ujišťuje Kyša.

Poláci jsou temnější, Češi humornější

Připomíná, že polská fantastika byla pro tu českou inspirací. Sám na polských autorech vyrůstal. Jeho knihy se teď v sousední zemi prodávají dobře, říká. „Vidím, jak je fantastika v Polsku kvalitní, a v Česku ji asi jako kdekoliv jinde válcuje produkce amerických spisovatelů. Takže jsme si řekli: ‚Pojďme si navzájem pomoct,‘“ uvedl k nápadu představit českou a polskou fantastickou tvorbu dohromady.

U fantastiky z těchto dvou zemí se najdou rozdíly. „Ty povídky jsou podobné, ale zároveň je trochu vidět, že polský naturel je spíše o něčem hlubším, temnějším, noirovějším. Zatímco Češi prostě dělají humory ve stylu Limonádového Joea,“ srovnává Kyša. „Češi hodně čtou žánrovou literaturu. Proto je to pro nás důležité, aby poznali i polskou literaturu tohoto žánru, která je hodně silná a hodně zajímavá,“ dodává Lucie Zakopalová z Polského institutu v Praze.

Doufá, že polští autoři z antologie by mohli do Česka zavítat v rámci literárních festivalů či autorských čtení. Poslední výstřel tak posledním být nemá, spíše startovacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 23 mminutami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 14 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 16 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.