Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Nahrávám video

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.

Povídkami přispělo do knihy sedmnáct autorů z obou stran hranice – z té české například Ondřej Neff. Sousedé zase ukazují, že polská fantastika není jen Stanislaw Lem a Andrzej Sapkowski. „Pro mě byl ten úkol jednoduchý: měl jsem vybrat takovou skupinu polských Avengers,“ říká Ćwiek, který antologii sestavoval.

A přispěl do ní i titulní povídkou. Zasadil ji do světa, v němž je možné si najmout člověka a okamžitě ho k sobě teleportovat. Hlavním hrdinou je fotograf, kterého má na vodítku narcistní ministr. „Tento fotograf se zaplete do vážného politicko-gangsterského dobrodružství,“ prozradil autor.

Druhý editor antologie Kyša, píšící pod jménem František Kotleta, zase vyslal na poslední misi bývalé agenty Státní bezpečnosti. Poprat se musí s démonem, jehož v osmdesátých letech vyvolal psychotronik Zdeněk Rejdák. „Se současnou politickou situací to nemá nic společného,“ ujišťuje Kyša.

Poláci jsou temnější, Češi humornější

Připomíná, že polská fantastika byla pro tu českou inspirací. Sám na polských autorech vyrůstal. Jeho knihy se teď v sousední zemi prodávají dobře, říká. „Vidím, jak je fantastika v Polsku kvalitní, a v Česku ji asi jako kdekoliv jinde válcuje produkce amerických spisovatelů. Takže jsme si řekli: ‚Pojďme si navzájem pomoct,‘“ uvedl k nápadu představit českou a polskou fantastickou tvorbu dohromady.

U fantastiky z těchto dvou zemí se najdou rozdíly. „Ty povídky jsou podobné, ale zároveň je trochu vidět, že polský naturel je spíše o něčem hlubším, temnějším, noirovějším. Zatímco Češi prostě dělají humory ve stylu Limonádového Joea,“ srovnává Kyša. „Češi hodně čtou žánrovou literaturu. Proto je to pro nás důležité, aby poznali i polskou literaturu tohoto žánru, která je hodně silná a hodně zajímavá,“ dodává Lucie Zakopalová z Polského institutu v Praze.

Doufá, že polští autoři z antologie by mohli do Česka zavítat v rámci literárních festivalů či autorských čtení. Poslední výstřel tak posledním být nemá, spíše startovacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 21 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 23 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.