V Českém Krumlově od 1. června pobírají vybrané rodiny „plat“ za normální život v centru města. V přímém přenosu jejich každodennost mohou pozorovat návštěvníci česko-slovenského pavilonu na 16. bienále architektury v Benátkách. Projekt umělkyně Kateřiny Šedé přitahuje pozornost i zahraničních médií. Například britský deník The Guardian zařadil český příspěvek bienále mezi ty nejzajímavější na letošním ročníku. Do konce listopadu přestavuje své pojetí architektury v Benátkách více než šedesátka zemí.
Sociální architektka Kateřina Šedá na bienále postavila sídlo fiktivní společnosti UNES-CO, která se stará o to, aby se do center turisticky oblíbených měst vrátil běžný život. Řešení se turisty zaplavené Benátky mohou přiučit v Českém Krumlově. Od začátku června je možné sledovat v pavilonu přímý přenos z tohoto jihočeského města, které je, stejně jako Benátky, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.
Šedá na tři měsíce v bytech v centru ubytuje několik rodin, jejich úkolem je běžně žít, za což pobírají plat. O projekt byl z řad dobrovolníků obrovský zájem. Vybráno bylo patnáct rodin převážně z Českého Krumlova. Umělkyně doufá, že díky nim si teď v městském centru budou hrát děti anebo pořádat sousedská posezení, jak bývalo před náporem turistů běžné. Výsledky projektu mohou být návodem pro město, jakým způsobem čím dál méně únosnou situaci v centru řešit.
Svou prezentaci má v Benátkách i Vatikán, na bienále přivezl jedenáct kaplí od současných architektů. Naopak němečtí architekti nepřijeli do Itálie stavět, ale bourat. Ve svém pavilonu odkazují na pád berlínské zdi a varují před stavbou podobných bariér. „Ukazujeme rozmanitost odpovědí, jaké může architektura dávat. Třeba to, jakým způsobem se v ní projevil návrat k demokracii, který tehdy odstartoval v Německu,“ doplnil kurátor německého pavilonu Wolfram Putz.
O tom, že hranice nejsou ničím jiným než čarami nakreslenými v mapách, se návštěvníky rozhodli přesvědčit také argentinští architekti. Ve svém pavilonu ukazují, jak rozlehlé je území jejich země. „Používáme různé odrazy, zrcadla, pohyblivé nebe. Chtěli jsme tak v návštěvnících vyvolat pocit, který máme, když se v Argentině díváme na to nekonečné nebe. Pak nám přijde, že země nekončí,“ vysvětlil kurátor Pablo Anzilutti.
Velkou pozornost přitahuje švýcarský projekt – i proto, že za něj jeho tvůrci získali Zlatého lva pro nejlepší expozici. Švýcarští architekti postavili v Benátkách novostavbu, v níž si člověk může připadat jako Gulliver na cestách. Některé části domu, třeba dveře nebo kuchyňská linka jsou oproti standardu výrazně zvětšeny, jiné naopak zmenšeny.
Nizozemci svůj prostor vymalovali národní barvou. Přeměnili ho v oranžovou šatnu a do jejích skříněk ukryli fotografie či kusy novinových článků. Chtějí tak poukázat na propojení každodenního života s architekturou. Bez exponátů pak zůstal britský pavilon. Tvoří ho terasa přistavěná na střechu jednoho z benátských domů. Podle deníku The Guardian projekt vystihuje izolovanou pozici Británie po odchodu z Evropské unie.
