Argentinský pavilon na bienále architektury v Benátkách 2018

Bienále architektury v Benátkách: Šmírování běžných Čechů i kuchyň pro Gullivera

V Českém Krumlově od 1. června pobírají vybrané rodiny „plat“ za normální život v centru města. V přímém přenosu jejich každodennost mohou pozorovat návštěvníci česko-slovenského pavilonu na 16. bienále architektury v Benátkách. Projekt umělkyně Kateřiny Šedé přitahuje pozornost i zahraničních médií. Například britský deník The Guardian zařadil český příspěvek bienále mezi ty nejzajímavější na letošním ročníku. Do konce listopadu přestavuje své pojetí architektury v Benátkách více než šedesátka zemí.

Sociální architektka Kateřina Šedá na bienále postavila sídlo fiktivní společnosti UNES-CO, která se stará o to, aby se do center turisticky oblíbených měst vrátil běžný život. Řešení se turisty zaplavené Benátky mohou přiučit v Českém Krumlově. Od začátku června je možné sledovat v pavilonu přímý přenos z tohoto jihočeského města, které je, stejně jako Benátky, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. 

Šedá na tři měsíce v bytech v centru ubytuje několik rodin, jejich úkolem je běžně žít, za což pobírají plat. O projekt byl z řad dobrovolníků obrovský zájem. Vybráno bylo patnáct rodin převážně z Českého Krumlova. Umělkyně doufá, že díky nim si teď v městském centru budou hrát děti anebo pořádat sousedská posezení, jak bývalo před náporem turistů běžné. Výsledky projektu mohou být návodem pro město, jakým způsobem čím dál méně únosnou situaci v centru řešit.

Video Události v kultuře
video

Kateřina Šedá přenesla Český Krumlov do Benátek

Svou prezentaci má v Benátkách i Vatikán, na bienále přivezl jedenáct kaplí od současných architektů. Naopak němečtí architekti nepřijeli do Itálie stavět, ale bourat. Ve svém pavilonu odkazují na pád berlínské zdi a varují před stavbou podobných bariér. „Ukazujeme rozmanitost odpovědí, jaké může architektura dávat. Třeba to, jakým způsobem se v ní projevil návrat k demokracii, který tehdy odstartoval v Německu,“ doplnil kurátor německého pavilonu Wolfram Putz.   

O tom, že hranice nejsou ničím jiným než čarami nakreslenými v mapách, se návštěvníky rozhodli přesvědčit také argentinští architekti. Ve svém pavilonu ukazují, jak rozlehlé je území jejich země. „Používáme různé odrazy, zrcadla, pohyblivé nebe. Chtěli jsme tak v návštěvnících vyvolat pocit, který máme, když se v Argentině díváme na to nekonečné nebe. Pak nám přijde, že země nekončí,“ vysvětlil kurátor Pablo Anzilutti. 

Velkou pozornost přitahuje švýcarský projekt – i proto, že za něj jeho tvůrci získali Zlatého lva pro nejlepší expozici. Švýcarští architekti postavili v Benátkách novostavbu, v níž si člověk může připadat jako Gulliver na cestách. Některé části domu, třeba dveře nebo kuchyňská linka jsou oproti standardu výrazně zvětšeny, jiné naopak zmenšeny.

Video Události v kultuře
video

Architektonické fantazie na bienále v Benátkách

Nizozemci svůj prostor vymalovali národní barvou. Přeměnili ho v oranžovou šatnu a do jejích skříněk ukryli fotografie či kusy novinových článků. Chtějí tak poukázat na propojení každodenního života s architekturou. Bez exponátů pak zůstal britský pavilon. Tvoří ho terasa přistavěná na střechu jednoho z benátských domů. Podle deníku The Guardian projekt vystihuje izolovanou pozici Británie po odchodu z Evropské unie.