Rosalind Franklinové (ne)byla DNA ukradená

Objev DNA tématem hry Divadla v Celetné (zdroj: ČT24)

Jak se může chytrá a odvážná žena prosadit ve vědě, které dominují muži? Britská vědkyně Rosalind Franklinová přispěla k rozluštění struktury DNA, Nobelova cena její zásluhy ale opomněla. Její příběh zaujal americkou dramatičku Annu Zieglerovou, která napsala úspěšnou hru Snímek 51. V české premiéře ji uvádí pražské Divadlo v Celetné.

Rosalind Franklinová měla v padesátých letech těžké postavení nejen kvůli svému židovskému původu, ale i proto, že se chtěla stát součástí čistě mužského světa vědy. „Musela pořád dokazovat, že obstojí. A byli to spíše muži, kteří se na ženy v té době dívali s despektem,“ připomíná Eva Elsnerová, divadelní představitelka vědkyně. 

A právě mužům - Jamesi Watsonovi a Francisi Crickovi - je připisován objev tzv. tajemství života. V roce 1962 získali Nobelovu cenu za objev dvojité struktury šroubovice DNA. Zásadní vědecký poznatek se jim podařil i díky výpočtům a nákresům Rosalind Franklinové.

Eva Elsnerová
Zdroj: Divadlo v Celetné/Martin Svoboda

Její snímek číslo 51, po němž je hra pojmenovaná, byl první čistou fotografií, na níž bylo možné zahlédnout detailní podobu buňky. Nicméně Watson a Crick ve své práci její příspěvek odbyli pouze několika slovy. „Vnímám to jako krádež, přestože Rosalind to jako krádež nevnímala,“ říká k opominutí vědkyně Eva Elsnerová. 

V době, kdy Watson a Crick (a s nimi ještě Maurice Wilkins) obdrželi Nobelovu cenu, byla už Franklinová po smrti. Ve 37 letech zemřela na rakovinu, zřejmě způsobenou častým ozařováním, jemuž byla při výzkumech vystavena.

Vědecká přednáška o lidech

Divadelní hru o jejím příběhu uvedly scény ve Stockholmu, Seattlu nebo v Londýně, kde ji hrála Nicole Kidmanová. Režisér pražského nastudování Filip Nuckolls se o dramatu dozvěděl z recenze v deníku Guardian.

Snímek 51 (Divadlo v Celetné)
Zdroj: Divadlo v Celetné/Martin Svoboda

Líbilo se mu, že inscenace není vědeckou přednáškou, ale především lidským příběhem, který se za vědeckým bádáním skrývá. „Pro nás bylo mnohem zajímavější, jak se tehdy v letech 1951 až 1953 o Nobelovkách v těch laboratořích rozhodlo. Proč to dopadlo zrovna takhle,“ upřesnil. „Člověk je zodpovědný za každé svoje malé rozhodnutí, která v životě udělá. Myslím, že i tohle může ta hra ukazovat.“ 

S Rosalind Franklinovou seznámí Divadlo v Celetné diváky před prázdninami ještě dvakrát -  18. dubna a 14. května. V krátké době jde o druhou hru na českých jevištích, jejímž tématem je věda. Dejvické divadlo nedávno zdramatizovalo zásadní objev chemika Antonína Holého pro léčbu AIDS.