Sérii svých nejnovějších maleb vystavuje v brněnském prostoru Industra Kristína Bukovčáková – mladá slovenská výtvarnice, která se ve své tvorbě zabývá vztahem člověka a krajiny. Inspiraci pro své obrazy nachází často na fotografiích ze sociálních sítí i z médií.
Na první pohled jsou obrazy mladé výtvarnice až jásavě barevné, při důkladnějším zkoumání ale vyzařují cosi znepokojujícího. „Předešlé malby byly spíš o romantickém, zasněném vztahu, který v sobě máme zakódovaný, že příroda je pro nás určité útočiště. Ale postupně jsem se dostávala spíše k utopickým vizím,“ popisuje proměnu své tvorby Kristína Bukovčáková.
Její malby zkoumají vztah člověka a přírody – ty vytvořené v posledních dvou letech především v negativním smyslu. „Na Kristínině tvorbě je sympatické, že k tomuto tématu nepřistupuje s nějakým poučováním, nepředestírá nám katastrofické obrazy zničené přírody, ale její práce jsou velmi autentickým výrazem uvědomění si životního propojení člověka a prostředí, ve kterém člověk žije a které zároveň devastuje,“ upozorňuje kurátor výstavy Ľuboš Lehocký.
I vzhledem k prolínání se přírody a civilizace v malbách mladé výtvarnice se hodilo obrazy zasadit do industriálního prostoru v areálu brněnských mrazíren. Výstava má být odrazovým můstkem k její diplomové práci na pražské UMPRUM. Sérii s názvem Žal, který chce být viděný je možné si v Industře prohlédnout do 10. února.
