Ona vdechla nový život spálenému domu a chce, aby v něm žili jako v ráji. Stále jen dává a dává, ale nikdy to nebude dost. On chce otevřít tenhle dům novým lidem, novým nápadům a nové lásce. Tohle nedopadne dobře, obzvlášť když Darren Aronofsky zešílí z vlastního nápadu a převálcuje jím diváky i sebe. Což se mu v thrilleru matka! stalo.
Recenze: Aronofského matka! dělá díru do hlavy, fičí v ní ale hlavně průvan
Javier Bardem (Tahle země není pro starý) jako básník prochází mučivou tvůrčí krizí a chce, aby jeho žena byla jeho múzou. Žít s takovým egocentrikem možná bez traumatických následků neustojí ani takový anděl, jako je v Hunger Games zocelená Jennifer Lawrenceová, které to nadpozemsky sluší v romantickém ránu, halucinogenním rauši i apokalyptických explozích.
Jedno zazvonění na zvonek v rozlehlém domě, kde tihle dva bezejmenní (ostatně nikdo v tomto psychologické thrilleru není pojmenován) žijí, ale brutálně změní formát zajímavě se rozvíjejícího, komorního, psychologického dramatu do halasného, symboly nabušeného, alegorického a spíše fantasmagorického nežli magického nářezu.
Reportáž: Do kin přišla matka! (zdroj: ČT24)
Po příchodu nezvaných hostů se z idyly stává inferno, v jehož plamenech lze zahlédnout (téměř) cokoli, na co si vzpomenete nebo co tam chcete vidět. Neboť Aronofsky (Černá labuť) opojen vlastní halucinogenní a nezřídka jen matný smysl dávající imaginací stupňuje tempo, horečnatě mixuje symboly a metafory a vzbuzuje pocit, že chce řešit všechny problémy tohoto světa.
Točí si tenhle spektákl jako by pro sebe a testuje diváka, jestli mu stačí. Pomáhá mu přitom atmosférický vizuál jeho dvorního kameramana Matthewa Libatiquea a zejména „čtyřhvězdičkový“ casting: temný básník a egoistický narcis Javier Bardem, jeho fanoušek a vlezlý předvoj pozdější invaze Ed Harris, sebevědomá mrcha Michelle Pfeifferová – a hlavně oscarová Jennifer Lawrenceová, skrze jejíž pohled vede Libatique objektiv své kamery a které rozhodně nebudete přát to, co ji čeká.
Znepokojující matka!
Aronofsky tvrdí, že z něj tenhle film prostě vytryskl. Já bych spíše řekl, že vyhřezl jako něco, čeho se potřeboval zbavit a co už muselo ven. Jeho matka! je iritující, paranoidní, divná, absurdní, nepříjemná, alegorická a šílená. Je to znepokojující film, o kterém se bude hovořit nikoli kvůli jeho příběhu, ale kvůli alternativním úvahám, o čem že vlastně je.
Je to halasný výkřik do prázdna, v němž je konec novým začátkem, film, při kterém se budete tetelit blahem nebo v poslední frenetické třetině zdrhnete z kinosálu. Nic moc mezi tím. A také žádná pohodová relaxace. Ale tu od Aronofského snad ani nelze očekávat.