Bohu díky! Národní muzeum představuje Antonína Dvořáka jako muže hluboké víry

Výstava Antonín Dvořák a zbožnost (zdroj: ČT24)

Po půl roce restaurátorských prací na freskové výzdobě se znovu otevřelo Muzeum Antonína Dvořáka v Praze. Nová výstava s názvem Antonín Dvořák a zbožnost představuje slavného skladatele jako člověka hluboce věřícího. Poukazuje na křesťanský rozměr jeho díla a věnuje se také konkrétním kostelům, ve kterých Dvořák hrál na varhany.

„Výstava Antonín Dvořák a zbožnost představí skladatele jako upřímného křesťana. Jeho hluboce procítěná zbožnost se silně promítla do jeho díla, které zahrnuje nejenom klasické formy jako Stabat Mater a Requiem, ale také Biblické písně, jeden z jeho nejniternějších projevů lásky k Bohu v dějinách hudby,“ uvedla Kristina Kvapilová z Národního muzea.

Biblické texty Dvořáka celoživotně inspirovaly. Pod poslední řádek svých partitur pak psával prosté vyjádření vděčnosti: „Bohu díky!“

Odměna za pilnost

Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout unikátní originály skladatelových Biblí, kopie autografů skladeb a dalších dokumentů, korespondenci, programy nebo fotografie. Vystaven je také originál Dvořákovy modlitební knížky Nábožný křesťan, kterou dostal jako školák v Nelahozevsi jako odměnu za pilnost od knížete Ferdinanda Lobkowicze.

Dočasná výstava doplní stálou expozici Cesty Antonína Dvořáka, která i po rekonstrukci zůstává návštěvníkům zpřístupněna v přízemí Muzea Antonína Dvořáka. Stálá výstava dokumentuje Dvořákovu životní pouť a věnuje se českým i zahraničním cestám, které podnikl.

Do kostela za hudbou

Antonín Dvořák byl s katolickou vírou pevně spojen od raného dětství. První hudební vzdělání získal v kostele sv. Ondřeje, který stál přímo naproti jeho rodnému domu. Jeho prvními učiteli hudby byli venkovští kantoři, kteří zastávali také funkce hudebních ředitelů na kůru v kostelech v Nelahozevsi a Zlonicích. Následné studium na varhanické škole Dvořáka předurčilo k povolání varhaníka, které nakonec zastával v kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském po dobu tří let.

Do kostela pochopitelně chodil také během četných cest. „Kdekoliv se vyskytl, tak tam navštěvoval kostel. Dost často se během mší zhostil role varhaníka. Například během svého letního pobytu ve Spillville v Americe v tamním kostele sv. Václava bezplatně po celou dobu zastával místo varhaníka,“ upozorňuje kurátorka Ivana Círová Hacmacová.

Během Mezinárodního dne muzeí 18. května se uskuteční komentované prohlídky výstavy s kurátory či prohlídka s restaurátorem fresek. Výstava Antonín Dvořák a zbožnost potrvá až do dubna 2018.

Muzeum Antonína Dvořáka, které spadá pod Národní muzeum, sídlí od svého založení roku 1932 v barokní vile nazývané Amerika či Michnův letohrádek. Vilu, lemovanou zahradou se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna, nechal na počátku 18. století postavit hrabě Jan Václav Michna z Vacínova podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

V přízemí muzea se nachází stálá expozice Cesty Antonína Dvořáka. V prvním patře se pořádají koncerty a nacházejí se zde různé výstavy, v současnosti právě výstava Antonín Dvořák a zbožnost. Strop prvního patra je vymalován freskami, které znázorňují náměty z antické mytologie, jejichž autorem je Johann Ferdinand Schor.

Vydáno pod