Matice opavská, později slezská, slaví 140 let od svého vzniku. Spolek založili na konci 19. století čeští patrioti. V Opavě, ve které se tehdy 80 procent obyvatel hlásilo k německé národnosti, tak bojovali za vše české. Zásluhy spolku připomíná výstava ve Slezském zemském muzeu.
„Ulice Vyhlídalova, Mlčochova nebo Věnceslava Hrubého zřejmě každý Opavan zná, nicméně ne každý si uvědomuje, že byly pojmenovány právě na počest zakládajících osobností Matice opavské,“ upozorňuje kurátor výstavy Ondřej Haničák.
Ve Slezsku měla totiž národní jednota zásadní roli. V roce 1883 založila v Opavě první gymnázium, ve kterém se učilo česky. „Tehdejší studenti mohli odmaturovat v češtině a posléze také studovat na univerzitách, což jinak možné nebylo,“ upřesnil kurátor, v čem tato možnost byla zásadní.
Spolek vydával českou literaturu a pořádal Matiční dny – manifestace českého národnostního živlu v regionu. Ta nejvýznamnější se odehrála v září roku 1918. „Na celé Ostré hůrce byl velký nápis: Chceme Československý stát. V době, kdy ještě byla válka, to bylo velice odvážné. A přesto si to ti organizátoři troufli,“ popsal tehdejší události bývalý předseda Matice slezské Vlastimil Kočvara.
Podpory se matici po vzniku dostalo i od významných osobností – například T. G. Masaryka, Jana Nerudy, Jana Palackého či Mikoláše Alše, který pro ni navrhnul v roce 1913 odznak. Největší rozmach zažil spolek v roce 1938, kdy měl 8000 členů.
V roce 1948 Matice opavská zanikla začleněním do Slezského studijního ústavu v Opavě. O dvacet let později byl spolek obnoven pod názvem Matice slezská, ale jen na chvíli, po nástupu normalizace byl donucen svou činnost ukončit. K obnovení došlo až po revoluci.
Dnes vydávají členové spolku Vlastivědné listy a jezdí po školách. V pondělí 13. února oslaví jubileum ve Slezském zemském muzeu dnem plným seminářů a besed.
