Orchestr Musica Florea se opět vydal do hudebního archivu, tentokrát do barokní Prahy, a přichystal album skladeb Jana Zacha. Vrcholem koncertní sezony pak bude romantický repertoár, nastudování druhé symfonie Antonína Dvořáka zazní ve čtvrtek v pražském kostele svatého Šimona a Judy v autentické interpretaci na dobové nástroje.
Co je Dvořákovo, dejme Dvořákovi. Musica Florea hraje autenticky
Marek Štryncl: Co je Dvořákovo, dejme Dvořákovi (zdroj: ČT24)
Soubor Musica Florea se dlouhodobě věnuje stylově poučené interpretaci klasické hudby. Jinými slovy: snaží se, aby hudba zněla tak, jak zněla v době svého původního uvedení. Během času se totiž mění nástroje, způsoby hry nebo dokonce chápání hudebních skladeb.
„Idea autentické interpretace je něco, čím bychom se měli všichni zabývat, protože co je Bachovo, chceme dát Bachovi, a co náleží Dvořákovi, dejme Dvořákovi. To znamená hrát různým způsobem,“ říká umělecký šéf souboru Marek Štryncl, který byl hostem Událostí v kultuře.
Bohatší a pestřejší interpretace
Musica Florea pokračuje v nastudování symfonické tvorby Antonína Dvořáka. Ve čtvrtek v pražském kostele svatého Šimona a Judy zazní jeho druhá symfonie v autentické interpretaci na dobové nástroje nebo jejich kopie. Koncert se bude natáčet i na CD.
„Čím více se zabýváte původní hudební romantickou interpretací, zjišťujete, že byla bohatší a pestřejší. Její typické výrazové prostředky byly postupně vyloučeny a to mimo jiné proto, že je skladatelé nenapsali do not. Víme však, že Antonín Dvořák jako dirigent rád měnil tempa, aniž by tyto změny zapsal do partitury,“ vysvětluje Marek Štryncl.
Soubor zároveň před několika dny vydal u Supraphonu nové album. Posluchač se může ponořit do barokní hudby osmnáctého století, do unikátního díla pozapomenutého českého skladatele Jana Zacha. Jeho Requiem solemne c-moll bylo populární ještě v éře romantismu, k tomu soubor připojil ještě Mariánské nešpory.