Na Francise Bacona, jednoho z nejslavnějších a také nejdráže prodávaných výtvarníků dvacátého století, se zaměřila aktuální výstava v Guggenheimově muzeu ve španělském Bilbau. Představuje padesátku mistrových děl, při jejichž tvorbě se inspiroval francouzskými a španělskými mistry.
Obrazy Francise Bacona jsou typické deformacemi lidských těl a obličejů – někdy se mu proto přezdívá malíř hrůzy, strachu a křiku. Koncepce i název výstavy sleduje jeho tvorbu od Picassa k Velázquezovi.
„Historicky jde název špatnou cestou – od Picassa, který tvořil ve 20. století, k Velázquezovi, který tvořil v 17. století, ale je to tak dobře,“ podotýká kurátor Martin Harrison. „Oba dva byli pro Bacona velmi důležitými tvůrci. Oba ovlivnili jeho směřování. Nejdřív Picasso, poté Velázquez.“
S Picassovým pokřiveným viděním světa se Bacon setkal už na konci dvacátých let v Paříži, kde prožil milostnou aféru. Od Diega Velázqueze ho zaujal Portrét papeže Inocence X. a tento motiv pak v 50. letech mnohokrát použil. Barokní dvorní malíř ostatně fascinoval i Picassa.
Ten cesty Baconových děl kříží, i když jsou oba malíři už po smrti. Až do loňského roku byl Francis Bacon autorem nejdražšího obrazu. Jeho Tři studie Luciana Freuda se v roce 2013 prodaly za téměř tři miliardy korun. Překonal ho až člověk, který ho inspiroval – Picasso se svými Alžírskými ženami.
Výstava v Guggenheimově muzeu tyto dva umělce a Diega Velázqueze propojuje až do 8. ledna 2017.
