Recenze: Hřebejkova soudružka Učitelka to myslí dobře

Musíme jí pomáhat! Jsme přece lidi. A ten, kdo to ještě pořád nepochopil, bude ideově poučen, že tady přece vládnou oni a ne my. Tradiční tandem Hřebejk – Jarchovský v dalším ošoupaném retru z dob, kdy se ohýbaly hřbety i charaktery. Tentokrát na inspekci v bratislavské socialistické škole na počátku osmdesátých let. Jejich Učitelku v premiéře uvedl filmový festival v Karlových Varech, do kin vstoupí 21. července.

Trpké filmové návraty k tomu, jací jsme v nedávných rudých časech byli a jak jsme tehdy umakartově živořili, jsou v řadě nám blízkých, postsocialistických kinematografiích pravidelně připomínaným tématem. Právem připomínaným a nezřídka za syrovou reflexi oceňovaným i na mezinárodní filmové scéně, viz třeba německé, šmírácké drama Životy těch druhých, polská Ida nebo rumunská pecka 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny.

České diváky táhly do kin zprvu adaptace úspěšných literárních předloh (Tankový prapor, Černí baroni, Báječná léta pod psa), posléze nastoupil Svěrákův oscarový Kolja, Špačkova mrazivě úchylná Pouta a také hořká komedie Ondřeje Trojana Občanský průkaz, pod níž jsou podepsáni dva Petrové: Šabach a Jarchovský.

Pelíšky (1999, režie: Jan Hřebejk)
Zdroj: ČT24/ČT

A jsme u toho. Tahle poslední dvě jména jsou spojena s režisérem Janem Hřebejkem, který retra z doby nedávno minulé umí a točí je rád. Jeho hořko-úsměvné filmové návraty odstartovala veleúspěšná Šakalí léta, nepřekonaným vrcholem jsou famózní Pelíšky a skvěle dramaticky vykultivovaná Kawasakiho růže byla zatím poslední studií dobového strachu a selhání.

Sociální a filmařské jistoty

Po odskočení do jiných žánrů se Hřebejk znovu vrací na parketu, která je pro něj filmařsky osudová, což nese jistotu odzkoušeného. Ale také riziko, že už toho příliš nového neřekne, byť dramaturgický koncept, rozvinutý na půdorysu mimořádné schůze rodičů, kterou svolala ředitelka školy ve věci podezření na nepatřičné chování ideově neprůstřelné učitelky Márie Drazdechové, má svůj dramatický náboj a dějový potenciál. 

Vdova po vojákovi Mária Drazdechová potřebuje pomoc dobrých (rozuměj zmanipulovaných) lidí, které vydíráním skrze jejich děti dokáže postavit do latě. Kdo se nechce nechat takhle vydírat, dostane výchovnou, protože to je mstivá mrcha, která ví, že tohle může fungovat jen na principu ponížení a strachu.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

V koprodukci se Slovenskem natočil Jan Hřebejk (podle scénáře Petra Jarchovského) hořké normalizační drama, odehrávající se v Bratislavě roku 1983. Je to další Hřebejkův portrét letargické, pokrytecké a zdánlivě neotřesitelné normalizace. Na ulicích jsou zase žigulíky a staré škodovky, na zdi výkřik „svetu mier“ a v záběru pocitové kamery Martina Žiarana se pinoží lidé, kteří už přestali bojovat o svoji důstojnost. Až na pár výjimek, které asi nikdo nepodpoří.

Copak o to, tuhle retro oprýskanou atmosféru Hřebejk umí a také ví, co a jak chce říci. Jenomže to tentokrát říká místy až příliš didakticky a předpověditelně, neboť hodně tlačí na typizaci figur, které představují bizarní i schematický vzorek tehdejší společnosti a jejich repliky nemají překvapovat, ale charakterizovat je a zařazovat do stáda, kde kdo se vzepře, dostane přes hubu.

Máme, co jsme chtěli?

Učitelka je tak nadčasovou studií charakterů, jejichž detailnějšímu prokreslení brání záměrně fragmentovitá struktura narace, v níž je leitmotiv schůze SRPŠ prolínán dokreslujícími školními a rodinnými epizodami, z nichž některé jsou skvěle napsané, odrežírované a zahrané (kolektivní osvojování nového žáka nebo jak stará Drazdechová potkala v lese partyzána).

Učitelka
Zdroj: A-Company CZ

Casting, nabízející (minimálně pro českého diváka) neokoukané tváře, včetně dětských rolí, funguje spolehlivě, byť by mu v některých momentech prospěla méně deklamativní dikce, a jeho dominantou je titulní čúza úča v přesné dikci Zuzany Mauréry, která bude klidně učit pod portrétem Husáka i Havla.

A tak Učitelka nastoluje i aktuální otázku, zda to, co máme, je to, co jsme chtěli. Jan Hřebejk chce točit divácké filmy, kterým bude nasloucháno, a jakkoli tento opus nepatří mezi absolutní vrcholy jeho filmografie, je to poctivá filmařina, která je o něčem a k něčemu – a jako taková by měla (mohla) být vyslyšena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 6 hhodinami

Nejcennější známku světa školák vyměnil, přišla mu ošklivá. Nyní je k vidění v Praze

Do Česka se po téměř půlstoletí vrátila nejdražší známka světa. Vystavují ji v pražském Obecním domě. One-Cent Magenta, známá také jako Britská Guyana, je součástí výstavy Poklady světové filatelie III v Obecním domě. Není to žádná krasavice, ale má silný příběh, podotkl prezident pořádajícího Prestige Philately Club Prague Tomáš Mádl. Mezi jejími majiteli byl dvanáctiletý školák i odsouzený vrah.
před 8 hhodinami

Vznikl film o českém esu RAF. Osamělý vlk válčil na vlastní pěst

Dokudrama Osamělý vlk přibližuje osudy hrdiny druhé světové války Josefa Františka. Jeden z nejvýznamnějších československých pilotů přispěl v bitvě o Británii k neúspěchu nacistů. Hraný snímek s dokumentárními prvky vznikl v koprodukci České televize a od 26. srpna ho uvádějí kina.
včera v 08:00

Festivalů přibývá, zejména těch regionálních

Počet hudebních festivalů v Česku roste. Vyplývá to z předběžných dat Národního institutu pro kulturu. Vznikají zejména ty s regionálním dosahem.
27. 8. 2026

Soundtrack Poděbrady promítne Tmavomodrý svět s živou hudbou

V Poděbradech začíná mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack. Jedenáctý ročník mimo jiné připomene hudbu spojenou s tvorbou Zdeňka Svěráka. Za doprovodu orchestru promítne film Tmavomodrý svět.
27. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: Sci-fi Vzhlížet ke hvězdám či animované Tajemství džungle

Sci-fi Ridleyho Scotta Vzhlížet ke hvězdám se odehrává deset let po apokalypse. Pilot v podání Jacoba Elordiho se vydává do neznáma, protože zachytí tajemný radiový signál. Thriller Vzpoura rozšiřuje portfolio akčních hrdinů Jasona Stathama. Tentokrát představuje soukromého bezpečnostního specialistu, který při útěku po vraždě svého zaměstnavatele odhalí mezinárodní spiknutí. Animovaná dobrodružná komedie Tajemství džungle vznikla ve spolupráci českých, lotyšských a polských tvůrců. Vypráví o nezapomenutelné prázdninové výpravě do amazonského pralesa, kterou zažije malá Elisabeth se svým bratrem. A v dokudramatu Osamělý vlk přibližuje režisér Ondřej Veverka divákům život a bojové osudy stíhače RAF Josefa Františka.
27. 8. 2026

„Tečky létají všude.“ Zemřela avantgardní umělkyně Jajoi Kusamaová

Ve věku 97 let zemřela japonská avantgardní umělkyně Jajoi Kusamaová. Po celém světě se proslavila díly, do nichž promítala vlastní halucinace. Ať už se jednalo o malby poseté jasně barevnými tečkami, sochy dýní, či zrcadlové instalace budící dojem nekonečna.
27. 8. 2026

Rusko zničilo třetinu roční ukrajinské knižní produkce, odvětví je na hranici kolapsu

Rusko pokračuje v devastaci ukrajinského kulturního dědictví. V poslední době zesílilo útoky na válkou již tak ohrožený knižní trh – během léta zničilo ve skladech či tiskárnách třetinu roční produkce ukrajinských nakladatelů včetně velké části učebnic. Představitelé odvětví varují před kolapsem sektoru, který by Ukrajině vzal právo mluvit vlastním hlasem.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.