Recenze: Stehlík klame oko i tělem

Mohutný román Stehlík americké spisovatelky Donny Tarttové (*1963) má všechny atributy lierárního blockbusteru. Zápletka nabízí aktuální kontext, postavám nechybí barvité charaktery a dějová linka připomíná, že dramatické vyznění není možné bez nečekaných zvratů. Ideální četba na vánoční svàtky!

Vypravěčem základní osnovy knihy je mladý americký starožitník Theodore Decker, jenž se v předvánočním čase ocitá z blíže neznámých důvodů v Amsterdamu, zmítán horečkou a pochybnostmi v hotelovém pokoji číslo 27, zatímco za okny padá déšť se sněhem. Dusivá atmosféra města tvoří oponu děje, jenž od prvopočátku vyvolává tíseň.

Uměnovědný thriller nejen pro jemné duše

Tarttová získala v roce 2013 za tento rozsáhlý román, čítající 730 stran, Pulitzerovu cenu pro nejlepší americký román roku. Pochvaly se jí dostalo od vyhlášeného autora thrillerů Stephena Kinga i náročné kritičky newyorských Times Michiko Kakutaniové. Porotu ocenění, zdá se, zaujala zejména Tarttové literární zručnost i schopnost zasadit příběh do aktuální současnosti, prodchnuté obavami nad osudem americké civilizace.

Středobodem literáního opusu je svébytná meditace nad jedním uměleckým dílem - Stehlíkem (v angličtině Goldfinch, tedy zlatokřídlý ptáček) - vlámského mistra Fabritia, jež se stane osudným hned několika lidem, zejména ovšem vypravěči, k němuž se za tragických okolností dostane. Maličký obraz za nožku přivázaného stehlíka, které jeho tvůrce namaloval v roce 1654, v roce svého skonu, by mohl být metaforou samotného vypravěčova osudu, kdyby mistrovské dílo nebylo tím, co se v dějinách umění označuje někdy za trompe-l'œil.
Zlatý ptáček zkrátka klame oko. V příběhu Donny Tatttové Stehlík navíc klame i tělem.

Donna Tarttová
Zdroj: Dalsgaard Miriam/ČTK/POLFOTO

Sama Tarttová uvozuje šest kapitol věhlasnými citáty (Camus, Rimbaud, La Rochefoucauld, Schiller, Nietzsche), aby dodala filozofickou hloubku dění, pohybujícímu se v dramatických poryvech literárního schématu napínavého thrilleru. Když dojde na výbuch, jenž promění fatálně Deckerův život, následuje úvaha o lidské samotě, jakmile jde při gangsterské střílečce opět doslova o život, autorka neváhá situaci zachránit Deckerovým sněním o zakrvavených loveckých trofejích Jana Weenixe.

Mimochodem, být v thrilleru starožitníkem patří poslední dobou k velmi silným klišé. Ale je to jistě přitažlivější, než kdyby nad samotou a Janem Weenixem rozjímal třeba doplňovač zboží v Tescu, že? Být jemnou duší, pro to člověk ale nemusí být vždy jen znalec umění.

Popisy barvité i barvotiskové

Stehlík
Zdroj: Argo

Co se bezesporu Tarttové daří, jsou popisy: někdy možná až příliš detailní; čtenáři, který si na to nakonec po nějakých stech stranách uvykne, potěší ironické komentáře o newyorské smetánce i psychedelické rabiátství zfetovaných lasvegaských gamblerů.

Hobie, Andy, Pippa, Kitley a zejména Boris, ukrajinský Theodorův přítel - všechny tyto postavy i další (okouzlující Samantha Barbourová) vykreslila Tarttová umně, barvitě, i když si někdy vypomohla i barvotiskem. Co by to ale byl za román z Ameriky, kdyby v něm nebyli ti z řetězu utržení Východoevropané, respektive sovětští lidé? Na Čechy přijde řeč jen marginálně, proto se laskavý český čtenář tím koloritem může i trochu škodolibě bavit.

Velký díl práce odvedl překladatel David Petrů, který se přebrodil sedmisetstránkovým Stehlíkem ve velkém stylu: nabídl adekvátní četbu bez kazu - včetně českých odposlouchaných teenagerských hlášek; o schopnosti, s jakou naložil s názvoslovím i četnými rusismy, ani nemluvě.

Donna Tarttová: Stehlík (Goldfinch, 2015). Vydalo nakladatelství Argo. Přeložil David Petrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSedm let od požáru Notre-Dame stále uniká jeho příčina

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.
před 11 hhodinami

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
před 22 hhodinami

Studenti UMPRUM vezou do města módy textilní odpad

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.
před 23 hhodinami

Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026

Pokračování počítačové hry Kingdom Come získalo cenu BAFTA za nejlepší příběh

Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
18. 4. 2026

Zemřela francouzská herečka Nathalie Bayeová, držitelka čtyř cen César

Ve věku 77 let zemřela francouzská filmová a divadelní herečka Nathalie Bayeová, informovala s odvoláním na její rodinu agentura AFP. Bayeová natočila přes osmdesát filmů a spolupracovala s hlavními tvůrci francouzské nové vlny Claudem Chabrolem, Francoisem Truffautem či Jeanem-Lucem Godardem. Za svůj život získala čtyři francouzské filmové ceny César.
18. 4. 2026

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
17. 4. 2026
Načítání...