Po Ethanu Huntovi a jeho týmu z IMF (Impossible Mission Force) jdou všichni a se vším, co mají po ruce. Hlavním protivníkem je ale Syndikát, žoldácká armáda ztracených duší, které mají stejný výcvik a jen o málo vlažnější motivaci. Zničit Syndikát je nemožné, ale proč se o to nepokusit? Možná to bude Ethanova poslední mise - tak ať stojí za to!
Poprvé jsme se s Ethanem Huntem setkali před devatenácti léty, kdy na složité misi v Praze čelil ve špionážním thrilleru Mission Impossible podezření, že je zrádcem ve vlastních řadách. Jen málokdo (původně jsem chtěl napsat nikdo) v té době netušil, že se tenhle název stane zvučným trade markem jedné z nejúspěšnějších sérií v rámci žánru a Tom Cruise bude ve svých třiapadesáti letech riskovat život a viset zvenčí na trupu strmě startujícího stotunového vojenského transportního letounu Airbus A400M. No a právě tohle se stalo!
"Byl jsem podělanej strachy," řekl k tomu Cruise, který se hustě provětral zakleslý na boku startujícího Airbusu. I v pátém dílu série byl tradičně sám sobě kaskadérem. A koordinátor kaskadérů Wade Eastwood k tomu lakonicky prohlásil: "Kdyby to nezvládl, nevyšel by z toho jen s odřeninami, ale byl by mrtvej." Jenomže Tom Cruise to zase dal.
Svoji cestu unikátními sebevražednými misemi odstartoval skoro před dvaceti lety pod režijním dohledem Briana de Palmy, jehož ve "dvojce" o čtyři roky později vystřídal akční specialista John Woo (tehdy musel Ethan vysápnout z rukou obávaného teroristy preparát, jenž ohrožoval lidstvo a hlavně krásnou Nyah). Ve střídání režisérů, které je pro celou sérii symptomatické, pak v roce 2006 ve "trojce" pokračoval J. J. Abrams, který postavil Ethanovi do cesty jednoho z nejvýživnějších záporáků projektu Philipa Seymoura Hoffmana. A čtvrtou M:I před čtyřmi roky brilantně odrežíroval Brad Bird, jenž v rámci prezidentova Ghost Protocolu učinil z Ethana a celé IMF živý terč, který zdánlivě neměl šanci přežít.
Zoufalá doba si žádá zoufalé metody!
A o takové v téhle sérii nebyla nikdy nouze. Jednotka nemožných misí má zvláštní výcvik, výjimečnou motivaci a skvělé výsledky a při práci v nepřátelském terénu nemá konkurenci. Ale to všechno je jí platné jak v ponorce padák, když se ředitel CIA (který nevěří, že existuje Syndikát, jemuž je Ethan na stopě) nakrkne, označí ji za zdiskreditovanou, divokou a chaotickou bandu grázlů a požádá o její rozpuštění.
Jubilejní "pětka" s výmluvným podtitulem Národ grázlů, která právě přichází do kin, byla v rámci střídání stráží svěřena Christopheru McQuarriemu, který se do režijního křesla kvalifikoval i tím, že si s Tomem Cruisem rozuměl už při natáčení Jacka Reachera a napsal scénář k jeho dalším spektáklům, Valkyře a Na hraně zítřka. Scénáře totiž umí (viz Obvyklí podezřelí) a je dobře, že si ho napsal i tentokrát, protože tenhle příběh, jakkoli není třeskutě objevný, drží dobře pohromadě, poctivě šlape, je chytrý, dostatečně sofistikovaný, logicky zkomponovaný a vyváženě dávkuje tvrdou akci a odlehčující nadhled.
S tímhle se už dá slušně pracovat a McQuarrie dokazuje, že by mohl být stejně dobrým režisérem jako scenáristou. Již razantním otvírákem ve stylu bondovek dává najevo, že nás čeká pěkný šrumec, akční muziku tvrdí dostatečně slizký záporák Sean Harris, ale i všichni ostatní v čele s Tomem Cruisem hrají jako o život. Jsou věrohodní a zajímaví, ať už se jedná o lehce upozaděného, ale nepřehlédnutelného Jeremyho Rennera, zábavného Simona Pegga, robustního Vinga Rhamese (jenž se už dávno zotavil z drsného zážitku v Pulp Fiction) či hřmotného šéfa CIA Aleca Baldwina. Milým objevem je part dlouhonohé agentky, švédské hvězdy Rebeccy Fergusonové, která to umí slušně na nože (ale i jinak).
I když ve vás Národ grázlů může evokovat vzpomínku na Ghost Protocol, je to autonomní epizoda série, která nabízí super akci (vídeňská opera, marocká podvodní mise, motorkářské dostihy), lehce oldschoolovou atmosféru špionážních sedmdesátek, kde nikdo nemůže věřit nikomu, střih, který se s tím nepárá, kameru, jež to stíhá, prostředí, která se náležitě střídají, hrdinu, jehož nezničitelnost je třeba skousnout a product placement, jemuž vévodí jedna nejmenovaná automobilka. Na velká plátna multikin tak přichází velká letní akční, odvázaná a zábavná show ozvučená hřmotným soundtrackem Joe Kraemera a Pucciniho áriemi z Turandot, modelový blockbuster a neošizená žánrovka, na kterou je spolehnutí a která znovu dokazuje, že žádná mise není nemožná. Nenechte si ji ujít!
