Brno – Janáčkův památník v centru Brna ve čtvrtek zaplnil jednodenní festival. Jeho organizace se ujali pracovníci a studenti Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Za úkol si dali nejen oslavit místo, kde hudební génius žil a tvořil, ale také pomoci veřejnosti, aby objevila genius loci nenápadného domku skrytého v zahradě.
Zdánlivě všední místo nedaleko centra Brna, ve skutečnosti ale adresa Smetanova 14 ukrývá Památník Leoše Janáčka. Na nenápadnou památku měl ve čtvrtek upozornit festival Místo a člověk. „Snažíme se každému různými formami vysvětlit, jaké má to místo vlastnosti a v čem tkví jeho genius loci. Je to malý domek, ukrytý uprostřed města v historickém centru. Spousta lidí kolem chodí, ale vlastně neví, kdo tady žil a jak je to místo zajímavé,“ popsala koordinátorka festivalu Barbara Krátká Adámková.
Janáčkovu tolik oblíbenou zahradu původně zdobily vysoké kapradiny, dovezené až z rodných Hukvald. Dnes je připomínaly aspoň obrázky dětí. A zatímco návštěvníci z mateřských škol vraceli skladatelově zahrádce původní podobu, studenti oboru zahradní a krajinářské architektury se zaměřili na Janáčkovo náměstí v těsné blízkosti památníku. Navrhli, jak by se nepříliš vábný park v blízkosti frekventované silnice mohl změnit.
„Já jsem k němu ve svém návrhu přistupovala tak, aby fungoval jako průchozí prostor, ale zároveň jako místo k relaxaci pro různé skupiny lidí. Ústředním motivem, který jsem ve svém návrhu použila, byl motiv lašské krajky,“ popsala jednu z vizí studentka Monika Šmerdová. Studentské návrhy chce škola nabídnout k využití vedení města, i když to zatím rekonstrukci Janáčkova náměstí v plánu nemá.
Památník Leoše Janáčka
Expozice je umístěna u někdejší varhanické školy v zahradním domku, kde žil Leoš Janáček v letech 1910 až 1928. V domku je dodnes vidět například původní Janáčkova pracovna s klavírem. Janáček zde našel důstojné a klidné prostředí pro svou práci. V tiché pracovně, vzdálené městskému hluku, Janáček komponoval: v domku za varhanickou školou prožil svá nejplodnější léta, zde vzniklo celé jeho stěžejní dílo. Zde jej navštěvovali jeho žáci, pracoval se svými opisovači, vyhledávali ho jeho přátelé z domova i z ciziny. Když v roce 1928 zemřel, rozhodla se Zdeňka Janáčková věnovat zařízení pracovny tehdejšímu Zemskému muzeu v Brně.
Zdroj: Památník Leoše Janáčka
