Orchestr řídí korejský dirigent Chung Myung-whun, který připravil několik programů zahrnujících díla Giuseppe Verdiho, Giacoma Pucciniho, Sergeje Rachmaninova a Gustava Mahlera. „Číňané mají zájem o pravou, líbivou klasiku, evropská vážná hudba je pro ně novinkou. Ještě před deseti lety zde bylo hostování západního souboru nemyslitelné,“ říká zpravodaj Tomáš Etzler.
Čína se podle Etzlera nachází ve stadiu, v jakém bylo Japonsko - dnes naší hudbu zbožňující - před 40 až 50 lety. Dodává, že Číňané jsou tak lační po západní kultuře, že zde vývoj v tomto ohledu půjde podstatně rychleji. Zatím se nedostatek zkušeností projevuje například tím, že diváci během koncertů konverzují a jedí.
La Scala
- Oficiální název: Teatro alla Scala
- Postaveno v letech 1776-1778
- Štědrým finančním obnosem ke vzniku přispěla též tehdejší panovnice v Lombardii, císařovna Marie Terezie. „Milánská opera zastíní všechny ostatní operní scény,“ věštila prorocky nové scéně
- Na vrcholu popularity byla La Scala v 50. letech, kdy zde vystupovali Maria Callasová, Renata Tebaldiová nebo Giuseppe Di Stefano
- Českoslovenští umělci na scéně: Vilém Zítek, Pavel Ludikar, Ema Destinnová, Jarmila Novotná, Hana Janků, Soňa Červená, Eva Randová, Dagmar Pecková, Ivan Kusnjer, Eva Urbanová, Štefan Margita, Peter Dvorský
- Divadlo je i dějištěm symfonických koncertů a baletních produkcí
- Hlediště má 2800 sedadel, po zahájení představení je již nepřístupné
- La Scala funguje jako soukromé těleso, přičemž ve správní radě jsou zastoupeni hlavní přispěvatelé: soukromé firmy a milánská obecní správa. Značná část prostředků přichází také ze státní pokladny
- Poslední rekonstrukce původní neoklasicistní budovy spolu proběhla v letech 2001-2004 a nevyhnula se kritikám. Hlavní příčinou protestů byly dvě nové přístavby připomínající věže, které vyrostly v zadním traktu divadla (slouží jako zázemí pro kanceláře, zkušebny, šatny a jídelny) a značně převyšují vlastní divadlo
