Lidice – Obec Lidice na Kladensku se zapsala do historie tragickým způsobem v roce 1942, kdy byla vypálena a srovnána se zemí. Právě tragické události z června roku 1942 připomíná expozice v Lidické galerii. Na výstavu byl zapůjčen i obraz Františka Kupky Dívka s patentkou, jenž je hlavním tahákem této sbírky. Zapůjčila ho firma Koh-i-noor, jejíž logo právě Kupkova Dívka s patentkou zdobí. Firma obraz zapůjčuje jen velmi výjimečně, v Lidické galerii bude k vidění jen do konce dubna. Nová expozice v Lidické galerii bude dnes večer zahájena vernisáží a potrvá dva roky.
Díla vystavená v Lidicích připomínají válečné utrpení, válku a smrt, ale jsou tu i díla, která odrážejí jiné aspekty života, třeba obraz Radost od Karla Malicha. Cílem nové expozice je ukázat výtvarná díla v historickém kontextu vzniku sbírky s důrazem na důležité osobnosti, které se o její podobu zasloužily. „Vystavená díla jsou dary umělců do Lidické sbírky, věděli, že vznikla tato výzva, a proto autoři tvořili pro Lidice. Mnoho děl má přímo název Hommage á Lidice nebo Pro Lidice,“ vysvětluje kurátorka Lidických sbírek Ivona Kasalická.
K vidění je i dílo Františka Kupky Dívka s patentkou. Tento obraz Kupka namaloval podle fotografie pořízené v roce 1912. V tomto roce se plavil továrník a mecenáš Jindřich Waldes na zaoceánské lodi do Ameriky ve společnosti příjemné mladé dívky Elisabeth Coyensové. Jednoho dne se cestující společnost bavila v lodním baru a Elisabeth dostala v dobrém rozmaru nápad, přiložit si k levému oku místo monoklu reklamní vzorek mnohonásobně zvětšeného knoflíku. Pro Waldese se stal tento rozpustilý kousek okamžitou inspirací a pohově zhotovil fotografie, podle které pak jeho přítel František Kupka namaloval obraz, který se stal známým logem Waldesovy firmy. Vznikla tak vynikající reklama pro firmu Koh-i-noor.
Dalším lákadlem expozice je sbírka českých nebo německých umělců. „Můžeme zmínit paní Válovou, pana Smetanu, Tittelbacha nebo Grosse. Dále potom německé autory, především Bernarda Richtera, Assemblage Wolfa Vostella nebo Hommage à Lidice Josepha Beuyse. Je tady i spousta grafik, které nutně neodrážejí tu smutnou tragédii, a naopak ukazují tu druhou tvář Lidic,“ láká na výstavu Kasalická.
Lidice očima Němců…
Reflexe mladých Němců, vyrovnávajících se s historií vlastní země, patří k emočně velmi silným momentům. Pro mnohé diváky jsou právě tato díla kontroverzní částí sbírky, ale je třeba mít na paměti, že válečná brutalita nemusí být zobrazována jen prostřednictvím pomníků obětem, ale také poukazem, ač mnohdy velmi drsným, na ty, kdo tyto zločiny páchají.
Zásadním způsobem přispěl na sklonku 60. let 20. století do lidického souboru výtvarných děl tehdy mladý berlínský galerista René Block, který ve své galerii uspořádal výstavu německé avantgardy s názvem „Hommage à Lidice“, které se zúčastnilo 21 tehdy mladých umělců. Celou tuto kolekci se Blockovi podařilo dostat za tehdejší železnou oponu.
Osud Lidic zanechal i v René Blockovi silný dojem, a proto v 90. letech 20. století zorganizoval další vlnu darů současných německých výtvarníků Lidicím. Dal tím impuls k dalšímu rozrůstání sbírky. K dnešnímu dni se v Lidické galerii nachází 444 uměleckých děl od 334 autorů ze 32 zemí celého světa.
… i Latinoameričanů
Na výstavě jsou k vidění i díla nejen z Evropy, ale i z Ameriky nebo Asie. Osud Lidic zajímal autory po celém světě, hlavně v Latinské Americe. Na Kubě, v Brazílii, v Chile nebo v Paraguayi tak jsou města, ulice nebo pomníky pojmenované po Lidicích.
Výstavu je možné zhlédnout denně: do konce února od 10:00 do 16:00, od března do října od 10:00 do 17:00 hod.
