Vojta Lavička: Nahoru a dolů aneb terapie pro gádže

Královna časosběrného dokumentu, Helena Třeštíková, představila další svou skládačku lidských osudů. Tentokrát je protagonistou snímku „Vojta Lavička: Nahoru a dolů“ romský muzikant, aktivista a novinář, který byl svého času na vrcholu muzikantské kariéry jako houslista skupiny Gipsy.cz.

Ovšem nebyla by to Helena Třeštíková, aby výpověď o jednom lidském životě neměla obecnější přesah a s koncem filmu nevyprovokovala více otázek, než kolik jich položila na začátku. Režisérka sledovala Lavičku od roku 1996, kdy se s ním potkala v rozhlase, kde byl mladičkým redaktorem v redakci romského vysílání, až do roku 2012.

Před diváky se odvíjí nevšední příběh talentovaného, inteligentního člověka, který svým příslušenstvím k romskému etniku nastoluje palčivé otázky, na které vlastně nejsou žádné odpovědi. Vojta, viděn okem kamery, divákovi nenásilně předkládá složitost takového stigmatu. Na jedné straně při své inteligenci je schopen vidět a pojmenovat neduhy, vlastnosti a předurčenosti romského národa, jež ho nijak nešlechtí, na druhou stranu se některým z nich, které jsou však nakonec určující, nedokáže ubránit a navíc je ještě na to vše nesmírně hrdý.

Lavička za těch 16 let, po kterých ho režisérka sledovala, prošel velkým obloukem od energického mladíka, rozhodnutého docílit uznání a úspěchu, přes romského aktivistu, propadajícího skepsi z marné práce, skutečně úspěšného muzikanta, s následkem pádu do gamblerství až po zralého chlapíka, který stále hledá rovnováhu v životě Roma v neromské společnosti.

Celkem optimistický příběh má ovšem, alespoň pro gádže, kterých je v hledišti většina, smutný přídech. Nejenom na ústředním osudu, ale i přes ostatní aktéry, kteří na šestnáctileté cestě Vojtu doprovázeli, je velmi zřetelná rozporuplnost, kterou není možné nikdy překonat. Být „cigánem“, byť i inteligentním, je opravdu těžký úděl – Rom se chce i nechce z kruhu vymanit, dokáže zabrat, a jak trefně Lavička v dokumentu říká, dosáhnout na schodišti k úspěchu druhého i třetího stupně, ale tam se pak začne chovat, jako by byl už na vrcholu, nezbytná výdrž a dar dokončit výstup mu dána není. V nejlepším případě skončí na slušné oné druhé příčce, ale většinou padá pod schodiště a v různých obměnách začíná stále znovu a znovu.

Při sledování dokumentu Třeštíkové si velmi jasně uvědomíme, že být vzdělaným, přemýšlivým Romem s talentem neznamená, že lze jít cestou zpřetrhání vazeb s národem, který v sobě nese velká negativa, ale jde o to, naučit se s tím žít v jakési rovnováze. Rom, zřejmě více než kterékoli jiné etnikum, se mimo „své lidi“ cítí vykořeněn, což má za následek více destruktivních důsledků než těch pozitivních.

Jenže, jenže – stále sledujeme netypický příběh člověka, který má dar všechny tyto problémy reflektovat a prát se s nimi, což velká většina Romů, jak sám Vojta Lavička přiznává, nedokáže, o to však je tento dokument Heleny Třeštíkové zajímavější a poučnější. Opravdu nás nutí se pod tímto úhlem pohledu nad nastolenými otázkami zamýšlet, nebo alespoň ty, které to zajímá.

Vojta Lavička: Nahoru a dolů – dokumentární, Česko, 2013, 88 min. Režie: Helena Třeštíková, scénář: Helena Třeštíková, produkce: Produkce Třeštíková, koprodukce Česká televize. Distribuční premiéra 4. Dubna 2013 – Aerofilms.

Dokument vstupuje do filmové distribuce spolu s dalším dílem Heleny Třeštíkové "Jakub Špalek: Život s Kašparem". Oba snímky jsou zařazeny pod jednotící název DVA MUŽI VE VÍRU DOBY. Článek o druhém dokumentu o zakladateli divadla Kašpar Jakubovi Špalkovi naleznete 5. dubna na webu ČT24. 

2 minuty
Dokumenty Heleny Třeštíkové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 56 mminutami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 1 hhodinou

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...