Ve schránkách vlastníků půdy přibývá dopisů s nabídkami na odkup parcel. Kontaktují je spekulanti, kteří postupují podle osvědčeného pravidla: levně nakoupit – draze nabídnout. Nepozorný prodávající, který by si neověřil tržní cenu své nemovitosti, pak může tratit. Děje se to mimo jiné i v Krkonoších.
Lukáš Gašpar z Vrchlabí za měsíc otvírá i tři obálky. Obsah je vždy stejný. Výzva na prodej pozemku. Data mají zájemci z katastru.
„Nabídky, který vám chodí každý měsíc – a spousta lidí na to skočí a věří tomu, co tam ty společnosti nabízejí,“ popisuje Gašpar. „Nabízejí nám 188,5 tisíce – a to jsou pozemky, které dneska mají hodnotu kolem šesti nebo šesti a půl milionu,“ dodává.
Podobné dopisy dobře znají také ve Špindlerově Mlýně. „Ty nabídky jsou tady dnes a denně,“ říká starosta města Martin Jandura (nestr). „Co mám zprávy od kolegů z realitních kanceláří, Špindl je opravdu lukrativní adresa. Standard je ten, že kdo pozemky má, tak je neprodává,“ vysvětluje.
„Takové vlezlé nabídky jsou typickým příkladem spekulace s pozemky. Kdo si takovou nabídku neprověří, prodá, už se to nikdy nedá vrátit zpátky,“ komentuje tyto praktiky advokát Jiří Všetečka.
Třeba pět a půl hektaru u Vrchlabí vykoupených za 2 miliony 400 tisíc teď nový majitel obratem nabízí za 33 milionů – čtrnáctkrát dráž.
„Štve mě, když ty lidi vědomě okrádají. To na trhu nemá co dělat,“ myslí si Gašpar. U něj ale spekulanti narazili. Sám je totiž makléřem a spočítal si, že mu za jeho pozemek nabídli třicetkrát méně, než je tržní cena.
