Ministerstvo vydalo územní rozhodnutí pro nové bloky elektrárny v Dukovanech

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo územní rozhodnutí pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Podle úřadu umožní postavit až dva nové reaktory. Tento krok o den předešel uzávěrku na podávání nabídek do tendru na stavbu nového dukovanského bloku. Ministerstvo uvedlo, že to má být „pozitivní signál“ pro uchazeče.

O vydání územního rozhodnutí pro nový blok Jaderné elektrárny Dukovany požádal ČEZ – respektive jeho dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II – počátkem června roku 2021. Původně o žádosti rozhodoval městský úřad v Třebíči, později ji předal ministerstvu průmyslu a obchodu. Bezmála po roce a půl je rozhodnutí na světě, přičemž ministerstvo označilo správní řízení za jedno z nejnáročnějších, která kdy vedlo.

„Ihned po převzetí dokumentace jsme se intenzivně věnovali prostudování všech podkladů a příloh. K řešení žádosti jsme využili maximální možné kapacity našich odborníků, abychom mohli rozhodnutí v rozumném termínu vydat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Ministerstvo průmyslu a obchodu ujistilo, že územní rozhodnutí je v souladu s podanou žádostí a předloženou dokumentací. Týká se dvou nových jaderných zdrojů v lokalitě Dukovany, o nichž se zmiňuje aktualizovaná Státní energetická koncepce.

Samotný úřad označil vydání územního rozhodnutí za pozitivní signál pro uchazeče o stavbu nového bloku. Někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl dokonce vnímá územní rozhodnutí jako „naplnění podmínky pro uzavření jakýchkoli smluv s jakýmkoli dodavatelem“. Poukázal však na to, že ČEZ získal rozhodnutí s dvacetiminutovým zpožděním oproti harmonogramu stanovenému ve smlouvě firmy se státem – a není ještě vyloučeno, že proti rozhodnutí přijdou stížnosti nebo žaloby. 

„Devadesát procent námitek, které přijdou, aby zabránily právní moci, jsou námitky umělé. Musím říct, že řada těch, kteří si stěžují, jsou financováni ze zahraničí. Neříká se to dobře, ale (…) odpor, který vyhlásilo Rakousko i Německo, že budou všemi dostupnými prostředky blokovat jakoukoli výstavbu, je extrémní,“ řekl Míl ve vysílání České televize.

Nahrávám video
Jaroslav Míl o územním rozhodnutí pro Dukovany II
Zdroj: ČT24

Pro ČEZ rozhodnutí znamená pokračování v dalších licenčních a povolovacích řízeních. „Tímto krokem jsme úspěšně splnili další z milníků harmonogramu příprav. Současně je to i jasný signál pro všechny uchazeče v rámci probíhajícího tendru na výstavbu nových jaderných zdrojů, že povolovací proces je naplňován,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. ČEZ již má pro nový blok i souhlasné stanovisko EIA. 

V úterý je potom termín, do kterého mohou uchazeči o stavbu bloku podat finální nabídky. První nabídky v minulosti podaly francouzská EDF, korejská KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ s nimi následně vedl vyjasňovací jednání a po něm všechny tři firmy vyzval k předložení finálních nabídek. Podle informací České televize všechny s další účastí v tendru počítají.

Nový blok dukovanské elektrárny by měl být hotov v roce 2036. Rozšíří současné jaderné zdroje v podobě dvou bloků v Temelíně, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů a stávajících čtyř s výkonem 510 megawattů v Dukovanech. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 14 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 15 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
28. 3. 2026

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...