Akcie evropských bank měly kvůli Credit Suisse těžké ráno. Většina však chytla nový dech

4 minuty
Události: Reakce na záchranu Credit Suisse
Zdroj: ČT24

Akcie evropských bank v pondělí ráno prudce oslabovaly. Trhy totiž neuklidnilo nedělní oznámení, že švýcarská banka UBS převezme rivala Credit Suisse, který se ocitl v problémech. S postupem dne se však na trhy vrátila důvěra a většina akcií rostla. Například index STOXX 600 nejdříve ztrácel zhruba tři procenta. Odpoledne se ale trend jeho vývoje otočil a index nakonec jedno procento přidal. Hlavní evropské akciové indexy končily den v zisku, rostly i hlavní americké indexy.

Dolů zamířily při pondělním otevření trhů akcie německé Deutsche Bank, které se pak však později vracely k nule a zavíraly s mírnou ztrátou 0,5 procenta. Do záporných hodnot se ráno vydaly rovněž akcie francouzské BNP Paribas, později však již začaly ztráty umazávat. Zavřely se ziskem 1,7 procenta. 

Naproti tomu cenné papíry britské Standard Chartered zůstávaly i odpoledne ve větší ztrátě, klesly o 3,8 procenta.

Otočku předvedly na pražské burze cenné papíry Erste Bank, které v ranních výprodejích ztrácely více než pět procent, ale s postupným uklidňováním situace v evropském bankovním sektoru se obrátily k růstu a uzavřely se ziskem 2,69 procenta na 732,20 koruny. Akcie dalších bank se ze ztrát nevymanily. Komerční bance klesly o 0,72 procenta na 685,50 koruny, Monetě Money Bank také o 0,72 procenta na 82,40 Kč.

Co obsahuje dohoda o záchraně

Největší švýcarská banka UBS převezme v záchranné operaci zhruba za tři miliardy franků (téměř 73 miliard korun) svého dlouholetého rivala Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém. UBS za menšího konkurenta zaplatí svými akciemi.

„Bankrot globálně důležité banky by způsobil ve Švýcarsku i po celém světě nenapravitelné ekonomické otřesy. Z tohoto důvodu naše země musí převzít odpovědnost. Federální vláda je přesvědčena, že převzetí Credit Suisse položilo základy větší stability jak ve Švýcarsku, tak na mezinárodní úrovni,“ prohlásila švýcarská ministryně financí Karin Keller-Sutterová.

Obavy investorů ale vyvolala zpráva, že dodatečné dluhopisy tier-1 Credit Suisse – neboli dluhopisy AT1 – s nominální hodnotou 17 miliard dolarů (zhruba 385 miliard korun) budou oceněny na nulu. To rozzlobilo některé jejich držitele, kteří si mysleli, že budou požívat lepší ochrany než akcionáři.

Akcie samotné Credit Suisse zamířily dopoledne prudce dolů, kde pak už setrvaly.  Den končily ve ztrátě 55,7 procenta. Akcie UBS odepisovaly dopoledne přes sedm procent, pozdějí se však směr obrátil. Nakonec zavíraly se ziskem 1,2 procenta. 

Rozporuplné reakce

Německé ministerstvo financí v pondělí přivítalo záchrannou akci na pomoc švýcarské bance Credit Suisse. „Německý finanční systém je stabilní,“ ujistil úřad a dodal, že německé dozorčí orgány situaci pečlivě sledují.

„Budeme nadále velmi ostražití ohledně reakce trhu,“ řekl televizi BFM TV francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Dohodu přivítali bankovní regulátoři Evropské unie. Zároveň ujistili, že evropský bankovní sektor je odolný a disponuje silnou úrovní kapitálu a likvidity. „Vítáme komplexní soubor opatření, který v neděli přijaly švýcarské orgány s cílem zajistit finanční stabilitu,“ píše se ve společném prohlášení bankovního dohledu Evropské centrální banky (ECB), Jednotného výboru pro řešení krizí (SEB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA).

V Evropě, stejně jako jinde ve světě, došlo po světové finanční krizi k řadě významných reforem. Ty zahrnovaly vyšší kapitálové rezervy, zátěžové testy a řadu dalších opatření. Takže rozhodně bude potřeba položit si otázku, proč regulátoři situaci ohledně Credit Suisse nedovedli předpovědět.
Pierre-Hughes Verdier
profesor z Virginské univerzity

Obavy ohledně dohody o převzetí Credit Suisse bankou UBS naopak vyjádřil švýcarský poslanec Roger Nordmann ze sociálnědemokratické strany. „Nová UBS je také dalším obrovským rizikem – bude mít aktiva více než 1500 miliard franků a pro Švýcarsko je prostě příliš velká,“ řekl agentuře Reuters. Sociální demokraté jsou druhou největší stranou ve švýcarském parlamentu a ve vládě mají dva ministry.

„Globální problém“

Ve finančním sektoru podle expertů panuje obava ze závažné situace, kdy po pandemii koronaviru a dopadech ruské invaze na Ukrajinu může udeřit i bankovní krize.

„Mělo by být jasné, že více než po týdnu bankovní paniky a dvou intervencích organizovaných úřady tento problém nezmizí. Právě naopak, stal se globálním,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Mike O'Rourke ze společnosti Jones Trading. 

Podobně to vidí analytik XTB Štěpán Hájek. „Bankovní sektor – navzdory očekávání – není úplně v dobré kondici na začátku týdne a vypadá to, že je to skutečně začátek nějakého systematického a hlubšího problému, který bude mít dopady na světovou ekonomiku,“ míní analytik. 

Cena zlata na světových trzích dopoledne prudce rostla a překonala dva tisíce dolarů za troyskou unci, což bylo nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici vzácný kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Později však nastal pokles a cena se postupně vrátila až pod původní startovní pozici. Obdobným vývojem prošla i cena střibra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 5 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 5 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...