Japonská centrální banka došla k bodu zvratu. Nečekaně umožnila zvýšení sazeb

Japonská centrální banka šokovala finanční trhy nečekaným rozhodnutím změnit politiku ovlivňování výnosové křivky, čímž umožnila, aby se zvýšily dlouhodobé úrokové sazby. Kurz japonského jenu v reakci prudce zpevnil, zatímco akcie výrazně oslabily. Japonsko je poslední vyspělou ekonomikou, která na růst inflace ve světě zatím nereagovala zvyšováním základních úroků.

Centrální banka tak nyní umožní, aby se výnos desetiletých dluhopisů japonské vlády vychyloval půl procentního bodu na každou stranu od stanovené cílové úrovně, zatímco dosud banka tolerovala pohyb o čtvrt procentního bodu. Cílová úroveň je stanovena na nule. Hlavní sazbu v úterý centrální banka ponechala na minus 0,1 procenta, novým opatřením chce zejména vdechnout život do skomírajícího trhu s dluhopisy.

Politiku ovlivňování výnosové křivky ekonomové považují za kontroverzní. Podle obchodníků lze rozhodnutí japonské měnové autority chápat jako dlouho očekávaný bod zvratu v jejím dosavadním postoji trvat na mimořádně uvolněné měnové politice, pro kterou jsou charakteristické i záporné úrokové sazby.

Cílem je zmírnit napětí ve fungování trhu

„My toto rozhodnutí vnímáme jako velké překvapení. Podobně jako trh jsme očekávali, že toleranční pásmo začne rozšiřovat od jara příštího roku až nové vedení centrální banky,“ poznamenal podle listu Financial Times (FT) hlavní ekonom investiční banky Goldman Sachs Naohiko Baba, který má na starosti japonský trh.

Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda
Zdroj: Reuters

Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda ale na tiskové konferenci popřel, že změna v nastavení tolerančního pásma u výnosové křivky se v podstatě rovná zpřísnění měnové politiky. Zdůraznil přitom, že centrální banka svůj výnosový cíl neruší. Cílem instituce je podle něj zmírnit napětí ve fungování trhu.

Dosavadní měnová politika japonské centrální banky je podle mnoha ekonomů extrémní a přispěla v letošním roce k prudkému pádu kurzu japonské měny vůči dolaru. Devizové trhy totiž do kurzů měn započítávají úrokový diferenciál, kdy přihlížejí k vývoji úrokových sazeb ve Spojených státech. Americká centrální banka (Fed) má nyní hlavní sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, což je maximum od roku 2007.

Kurz jenu výrazně zpevnil

Aby se plán projevil v praxi, chce centrální banka výrazně zvýšit nákupy dluhopisů. To je podle ekonomů známka, že rozšíření tolerančního pásma je doladěním současné mimořádně uvolněné měnové politiky, nikoliv odstraněním podpůrných opatření. Rozšíření pásma by ale podle centrální banky mělo náklady na tato podpůrná opatření pomoci mírnit.

Kurz jenu po rozhodnutí centrální banky výrazně zpevnil, dolar k němu dopoledne ztrácel asi 3,5 procenta a pohyboval se kolem 132,15 jenu za dolar. V říjnu stál dolar i více než 148 jenů a japonská vláda už v září přistoupila k první intervenci na devizových trzích na obranu své měny od roku 1998.

Naopak akciový trh zamířil prudce dolů. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 za úterý odepsal 2,46 procenta a uzavřel na 26 568,03 bodu. Těsně před oznámením o změně politiky centrální banky vykazoval mírný růst, pak ale prudce oslabil a ztráty už nesmazal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 4 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 16 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...